12.8. Den věnovaný mládeži
Motto, které mohou mladí lidé často slyšet od svých prarodičů či rodičů. Mladí lidé mají v rukách budoucnost, a právě v období dospívání dochází k formování jejich hodnot, dospívají po fyzické, ale také psychické stránce. Mezinárodní den mládeže, který byl stanoven na den 12.8. Organizací spojených národů, si dal za cíl poukázat na problematiku mládeže ve všech různých formách. V tento den je též pořádáno množství akcí zaměřených aktivně právě na mládež, problémy a rizika, které je mohou v období dospívání potkat.
Dospívání v moderním světě
Mladá generace dospívajících v dnešním světě žije v naprosto odlišné společnosti a systému než generace předchozí. Je vystavena mnoha novým rizikům, které se dotýkají jejich celkového zdraví. Sedavý způsob života, stále častější využívání digitálních technologií, rychlejší životní tempo, více stresu a nutričně nevyvážené stravy, to vše má vliv na celkové zdraví dospívajících. Navíc v období dospívání jsou mladí lidé vystaveni volbě, jaké hodnoty přijmou za své, jakou životní cestu si zvolí ve studiu či zaměstnání. Pro ně samotné je toto období velmi náročným a nese s sebou mnohdy skrytá rizika.
Zdravotní rizika dospívajících
Dospívání je pro dítě náročným obdobím, nejen však pro něj, ale i pro jeho nejbližší okolí. Tělo dítěte se mění na tělo fyzicky dospělého člověka a dochází k hormonálním změnám, které ovlivňují mnoho aspektů jeho chování. Dospívající je zranitelnější, náladovější, hledá sám sebe a snaží se pochopit, co se s ním děje. Zvláště v dospívání přichází riziko vzniku psychických problémů, mezi které patří například poruchy příjmu potravy, sebedestruktivní chování, agresivní či delikventní chování, zneužívání psychoaktivních látek, objevuje se také uzavřenost, deprese a ztráta zájmu o dříve oblíbené činnosti.
“Nejzávažnější druhy úrazů dětí a dospívajících od 0 – 19 let jsou dlouhodobě dopravní nehody. Druhou nejčastější vnější příčinou smrti dospívajících mezi 15. a 19. rokem, hned po dopravních nehodách, je právě úmyslné sebepoškozování (sebevražda),” doplňuje MUDr. Kaplanová Jana, pediatrička z Polikliniky Anděl.
Rizika vzniku úrazu
Úrazy celkově představují závažný zdravotnický, ekonomický a společenský problém na celém světě.
“Ve státech OECD vzrostl podíl úmrtí v důsledku úrazů za posledních 25 let z 25 % na 37 %. Úrazy jsou ve vyspělých státech příčinou více než 40 % úmrtí dětí od 0 – 14 let. Ani v České republice se úrazy dětem nevyhýbají, jde o nejčastější riziko úmrtí. Česká republika se řadí mezi státy s nejvyšší úmrtností dětí v důsledku úrazu. Ročně si úrazy vyžádají život více než dvou set dětí a dospívajících. Podle údajů zdravotnické statistiky je ročně ošetřeno v ambulancích více než půlmilionu dětí a mladistvých do 19 let věku, s těžkými úrazy je hospitalizováno 35 tisíc dětí,” osvětluje situaci MUDr. Kaplanová Jana.
Mezi nejčastější rizika patří nedostatečný dohled dospělých a neznalost dětí, jak se vyhnout riziku, tedy nedostatek kompetencí ke zvládnutí běžných rizik života. Čím je dítě mladší, tím větší je potřeba dohledu dospělých. S tím stoupá význam výchovy tak, aby si dítě odneslo do dospívání a dospělého věku zásady ochrany zdraví.
Prevence úrazů
Úrazy jsou u dětí a dospívajících natolik běžnou záležitostí, že jsou často považovány za nevyhnutelnou součást života. Pravda je, že nemůžeme předejít všem drobným úrazům, odřeninám a boulím, ale můžeme předejít úrazům vážným. Pochopením vztahu mezi úrazem a tím, jak se stal, v jakém prostředí a co k úrazu vedlo, je základ pro prevenci úrazů.
“Chlapci jsou obecně náchylnější k častějším a závažnějším úrazům než dívky. Závažné úrazy, u kterých je nutná hospitalizace, jsou nejčastěji způsobeny pádem, na druhém místě dopravní nehodou a působením mechanické síly,” upozorňuje MUDr. Kaplanová Jana.
Úrazům můžeme aktivně předcházet především prostřednictvím výchovy, vést děti a dospívající k tomu, aby si vážili svého zdraví i zdraví druhých.
“Z dětí a mladistvých, které si váží života a zdraví, navíc mají znalost i praktickou zkušenost v tom, jak je chránit, vyrostou dospělí, kteří se budou chovat bezpečně a budou se také starat o bezpečí svých dětí. Tímto způsobem je možné pozvednout úroveň obecného bezpečí, jak to vidíme na příkladu u států, jako je Velká Británie, Nizozemsko nebo Švédsko, a pronikavě snížit počty úrazů i jejich závažnost,” vysvětluje MUDr. Kaplanová Jana.
Rizika číhající v přírodě
Snad nejdůležitější je dbát na dostatečnou prevenci vzniku výše zmíněných poruch a rizik, ale též na preventivní opatření týkající se mnoha dalších onemocnění, která mohou zvláště v dětství a dospívání organismus silně ovlivnit. V průběhu léta jsou to především rizika a onemocnění, která přichází ve spojitosti s pobytem v přírodě. Velkým rizikem jsou především klíšťata. Parazité, kteří přenášejí nebezpečné infekce.
Klíště přenáší
Nejčastěji dochází k infikaci organismu lymeskou boreliózou, přenést na člověka však klíště může také virová onemocnění, například klíšťovou encefalitidu, ehrlichiózu, babeziózu či bartonelózu. Lymeská borelióza je infekčním onemocněním, které napadá více systémů v organismu, především kůži, nervovou soustavu, klouby a srdce. Klíšťová encefalitida postihuje především mozek a mozkové blány, přenášena může být klíšťaty, ale také komáry. Ehrlichióza je onemocněním infekčním, které napadá bílé krvinky a snižuje celkovou obranyschopnost člověka. Způsobuje horečnaté onemocnění. Mezi nejčastější příznaky patří bolesti hlavy a svalů, vyrážka, horečka, bolest břicha, malátnost, zvracení a může dojít až ke vzniku ochrnutí. Babezióza patří mezi vzácněji se vyskytující onemocnění přenášená klíštětem. Většinou se zprvu neprojevuje závažnějšími příznaky, je tzv. asymptomatická, později ji může doprovázet únava, nechutenství, bolest kloubů a svalů, deprese či kašel. Bartonelóza patří mezi nejméně známá onemocnění přenášené klíšťaty. Toto onemocnění se projevuje rozostřeným viděním, necitlivostí končetin, problémy s rovnováhou a třesem. Jedná se o onemocnění především akutní. V případě všech těchto onemocnění přenášených a způsobených klíšťaty je důležité dbát především na důsledná preventivní opatření.