Krevní skupiny a jejich metody určování v Next Lab

Krevní skupiny -  historie

Objevitelem krevních skupin byl vídeňský lékař Karl Lendsteimer (1868-1943), který se zabýval jevem aglutinace.
V roce 1900 si všiml, že se červené krvinky shlukuji (aglutinuji) vlivem cizího krevního séra či plazmy. Následně provedl sérii pokusů, aby to potvrdil. Pracoval se skupinou vzorků 6 zdravých lidí, včetně sebe.
 Vzorky krve odebral, odstředil a následně zkoumal vzájemné reakce všech vzorků erytrocytů a sér.
Tímto způsobem pak identifikoval 3 krevní skupiny, které označil jako A,B,0. Označení krevní skupiny souvisí s přítomností antigenu na povrchu červených krvinek (erytrocytů). Erytrocyty skupiny A nesou antigen A, erytrocyty skupiny B nesou antigen B a erytrocyty skupiny 0 nemají ma svém povrchu žádný antigen.
 Karl Landsteiner dále v rámci svého pokusu poznal, že krevní sérum obsahuje aglutininy neboli přirozené protilátky . A tyto protilátky právě způsobuji aglutinaci – avšak pouze u cizích erytrocytů nikoli u vlastních. Tento jev nazýváme  Landsteinerovým pravidlem a znamená, že sérum skupiny A obsahuje protilátky proti antigenu B, tedy anti -B, sérum slupiny B obsahuje protilátky proti antigenu A, tedy anti-A. A krevní skupina 0 obsahuje obě protilátky anti-A i anti-B.
Tento objev publikoval Lansteiner 14.11.1901 v časopise Wiener Klinische Wochenschrift – Vídeňský klinický týdeník.
Až později objevili Landsteiberovi spolupracovníci Decastello a Sturli, čtvrtou skupinu, skupinu AB. Erytrocyty této krevní skupiny nesou na svém povrchu oba antigeny A i B, v séru tedy nemají žádné protilátky.
Nezávisle na nich pracoval na objevu krevních skupin i český psychiatr Jan Jánský, který sám popsal 4 krevní skupiny v roce 1907.
Objev krevních skupin byl významný pro bezpečnost krevních transfuzi. Celkově byl ovšem tento objev doceněn až s odstupem času. Do praxe se určování krevních skupin zavedlo až během 20 let minulého století.
Karl Lansteiner obdržel za svůj objev Nobelovou cenu v roce 1930 a úplného docenění objevu krevních skupin se dostalo svoláním 1 mezinárodního kongresu o krevní transfuzi roku 1935 v Římě.
Časem vyšlo najevo, že AB0 systém je jeden z desítek skupinových systému krve, které ovšem nejsou tak závadní pro krevní transfuze. Výjimku tvoří antigen D, který je součásti skupinového systému nazvaného Rh. Rzh systém tvoří šest antigenů – C,c, D,d,E,e. Tento systém je důležitý v neonatologii, při prevenci hemolytického onemocnění novorozence a při krevních transfuzích.

Metody určování krevních skupin v Next Lab

Stanovení krevních skupin má velký význam i v kriminalistice a pří určování otcovství.
Metody určování krevních skupin a Rh antigenu se s vylepšením postupů a pomůcek také modernizovaly. Od zkumavkové metody se přešlo ke stanovení na pevné fázi, tzv. gelová aglutinace – určení krevních skupin pomocí gelových karet až k využití plně automatických analyzátoru na odděleních imunohematologie.

V laboratoři Next Lab používáme poloautomatický systém na pevné fázi s vyhodnocení DG Reader NET od firmy Grifols.