csen

Medical Tribune: Asistovaná medicína je jen začátek. Budujeme lifestylovou medicínu

Ing. Miroslav Herden, někdejší zakladatel české sítě laboratoří Synlab, se svými společníky třetím rokem nakupuje po Evropě kliniky in vitro fertilizace (IVF) a poskytovatele přidružených služeb. Se sítí NEXTCLINICS má velké plány. Chce být největším hráčem v oboru. „Jak z IVF kliniky uděláte čistě investiční produkt a stavíte se k tomu jako k fabrice, nemůže to fungovat,“ tvrdí.

 

Byla to pro vás velká změna profesního života, když jste od zavedené sítě laboratoří Synlab přešel k budování nového řetězce poskytovatelů zdravotních služeb?

Když jsem se na konci devadesátých let vracel po řadě let života v Německu zpátky do Česka, začínal jsem tu výrobou diagnostických přístrojů. Dodávali jsme je do laboratoří. Od té doby se pořád přibližuju blíž a blíž pacientovi. Z toho pohledu to je logický krok.

Proč jste ten krok udělal?

Vždy mě pracovně lákalo to, co se dynamicky vyvíjí, spíš než to, co už je ustálená komodita. Nezní to dobře, říkat o jakékoli součásti zdravotnictví, že je to komodita. Laboratoře ale dnes devalvovaly z dynamicky se rozvíjejícího oboru na pouhé hledání úspor. Kvalita je dnes určená různými normami a atestacemi a už se soutěží jen o to, kdo to vyrobí levněji. To mě jako člověka zvyklého posledních 25 let pořád něco stavět, neuspokojuje. Je v tom málo prostoru pro kreativitu a intuici.

Někdy v roce 2014 se Synlab ucházel o účast v tehdy zamýšleném PPP projektu (spolupráce státu se soukromníky, pozn. red.) na výstavbu nové nemocnice. To byl váš nápad, jít do toho?

Ano. Účastnit se takové investice v nemocnici, která má mimo jiné jediné transplantační centrum v zemi, to je poslání. To slovo je sice strašně profláklé, ale přesné. Vždy jsem se snažil, aby to, co dělám, pro mě bylo něco víc než jen práce nebo investice. Nikdy jsem nesměřoval ke kupeckému přemýšlení: investuji milion, dostanu deset. Měl jsem koncept, kterého jsem chtěl dosáhnout.

Když jsem v roce 2005 založil a začal budovat Synlab, naše první velká investice byla koupě firmy Imumed. Imumed představoval to, co dál rozvíjíme i dnes. Měl ambulance napojené na laboratoře a lékárny a dohromady to dávalo smysl.

Co vytváříme dnes, je lifestylová medicína. Nejsou to jen centra asistované reprodukce. Asistovaná reprodukce je jen začátek. Je nezbytnou součástí toho, co budujeme, a dveřmi do komunity našich klientů.

Jak to začalo, že jste začal vytvářet NEXTCLINICS jako evropskou síť poskytovatelů péče?

Když jsem pracoval v nejvyšším managementu mezinárodní centrály Synlabu, měl jsem na starosti IT a inovace. Koukal jsem na firmy, které jsou na prodej a Synlab je nechce. Dva roky jsem si mezi nimi vybíral. Mezi nimi jsem našel nabídku profesora Karla Sterzika z Ulmu. Je považován za otce zakladatele asistované reprodukce v Německu. Podařilo se mi jej získat a dnes je spolumajitelem a spoluinvestorem v NEXTCLINICS.

Jeho klinika si říká Kinderwunsch Klinik, něco jako klinika touhy po dítěti. Profesor Sterzik tvrdí, že ženy, které nemohou otěhotnět, mají spoustu starostí. Začíná to tím, že velká část z nich má imunologické nebo alergologické problémy. Mají špatný životní styl a stravovací návyky. Že žena nemůže otěhotnět, je ovlivněno spoustou faktorů. Ty profesor Sterzik řeší na jednom místě službami několika lékařských oborů, celostní medicíny, ale i cvičením a kursy jógy. A přidal k tomu plastickou chirurgii, protože žena, která rodí po 35. narozeninách, chce, aby pak vypadala ještě krásněji než předtím. Zároveň má i specializovanou laboratoř s těžištěm v imunologii a genetice.

Asi půl roku jsme se s profesorem Sterzikem potkávali a bavili a byla to jedna z prvních investic, které NEXTCLINICS koupila.

Vy jste byl iniciátorem vzniku NEXTCLINICS? A kdo byli na začátku vaši společníci?

Jsem jedním ze zakládajících společníků. Kromě mě to byli lidé z mého okolí, se kterými spolupracuji už dlouho. O některých společnících mluvit nechci. Významný díl zainvestovala Kateřina Kotrčová, která dříve řídila Synlab v Česku. Další byli někdejší společníci Synlabu, kteří prodali své podíly v roce 2015, když většinu Synlabu převzal investiční fond Cinven. Mezi nimi profesor Winfried März, Markus Stötter a další. Vysvětlil jsem jim, co jdeme dělat, a dali jsme dohromady 50 milionů eur.

Dnes už je proinvestováno víc než 120 milionů eur. V listopadu loňského roku jsme oslovili Oaktree Capital, třetí největší investiční společnost na světě. Nabídli jsme jim, jestli nechtějí své peníze zhodnocovat s námi, a oni souhlasili. Zní to lehce, ale bylo za tím půlroční jednání. Zavázali se k 150 milionům eur investic.

Jaký za to má Oaktree Capital ve skupině NEXTCLINICS podíl?

Získali padesát procent akcií a právo veta.

Jestli správně počítám, letos jste tedy zatím kupovali společnosti za nějakých 40 milionů, ale v plánu jste měli proinvestovat letos 200 milionů eur. Podaří se to?

Na plánovaných 200 milionů eur se do konce roku dostaneme. Teď letím do Kanady a do Spojených států, kde máme vytipována čtyři zajímavá zařízení, která zvažujeme koupit. Jedno z nich je ve Washingtonu a je zajímavé proto, že přes spřízněnou agenturu obsluhuje čínský trh. Čína je významný zdroj zákazníků.

Provozovat kliniku přímo v Číně nechcete?

Přímo do Číny rozhodně podnikat nepůjdu. Nemají know‑how a mnohé metody asistované reprodukce jsou zakázané. Páry z Číny často chtějí určit pohlaví embrya, to se dělá při velmi časné fázi vývoje embrya. V USA i v Česku je to povoleno, v některých zemích, ani v Číně, není. Musíme nabízet servis pro čínský trh a hledáme partnera, ke kterému budou čínské páry jezdit.

Do Česka by Číňanky nejezdily?

Možná i jezdily, ale potřebovali bychom k tomu biologický materiál, který v Česku neseženete. Dárce spermatu i vajíček, které by čínské páry akceptovaly, seženete nejsnáze v čínské komunitě ve Spojených státech. To je zásadní. V 38 letech nemá dvanáct procent žen vlastní použitelná vajíčka.

V jaké fázi jsou vaše jednání ve Spojených státech?

Chtěli bychom podepsat smlouvy do konce roku. Do konce tohoto roku budeme největší řetězec v Evropě a do konce příštího roku na světě.

Podle čeho si vybíráte kliniky, které kupujete?

Když si vybíráme poskytovatele do naší sítě, hledáme ty, kteří nabízejí reprodukční medicínu a ještě něco navíc. Třeba laboratoř, plastickou chirurgii, prenatální medicínu…

Také se rozhodujeme podle toho, kde jsou a jak vypadají. V rakouském Bregenzu, který leží na břehu Bodamského jezera, máme krásnou kliniku. V Luganu je to z kliniky pěšky dvě stě metrů k pobřeží Luganského jezera. V Bologni je zas naše zařízení na radničním náměstí.

Ukazuje se, že žena nechce potkat ve dveřích kliniky své známé, vysvětlovat jim, čím prochází. Chce odjet na dovolenou a vrátit se těhotná. Byl jsem překvapen, že například na klinice v Ulmu je přibližně třetina klientek z tohoto města, zbytek z Mnichova a Norimberku. Také na klinice v Mnichově, kde jsme před podpisem kupní smlouvy, je jen třetina pacientek z Mnichova, zbytek tam dojíždí. V Gestu v Praze, na klinice v Luganu, ve Valencii i jinde z toho mají významný příjem. V létě je největší sezóna.

To znamená, že část zdravotní turistiky v reprodukční medicíně ani není daná tím, že by páry hledaly to nejlepší nebo nejlevnější?

Cena určitě není rozhodující. Důležité je nabízet osobní zákaznickou péči. Každá klientka má svoji konkrétní asistentku, která jí zařídí hotel, vyzvedne ji na letišti, překládá jí z cizího jazyka, oběhne s ní potřebná vyšetření. Na peníze se ta klientela, která přilétá na naše kliniky ze zahraničí, neptá jako na první věc.

Dnes máte čtrnáct klinik. Co vám chybí k tomu cíli být největší?

Dnes je největší reprodukční klinikou na světě španělské centrum asistované reprodukce IVI (má v současnosti přes 70 klinik, pozn. red.), ale nenabízí k in vitro fertilizaci (IVF) další obory a služby. Nemá tah na branku, co se týká asijských trhů, zatímco my jsme před podepsáním smlouvy v Singapuru a Kambodži. Máme navíc jednu vyhlédnutou firmu z baltických zemí, která působí na území od Tallinu přes Tbilisi a Nové Dillí až po Kambodžu. Pak se naše síť obtočí kolem celého glóbu. Hledáme ještě vhodného partnera v Japonsku.

Naši konkurenti nabízejí jen jedinou službu, a to se mi nikdy nevyplatilo. Chci mít pod kontrolou zdroje. Kdo má biologický materiál, kontroluje byznys. K čemu vám je sebelepší centrum asistované reprodukce, když nejste schopni nabídnout biologický materiál odpovídajícího fenotypu. Chceme koupit také ještě jedno španělské centrum dárcovství vajíček. Už dnes jsme největší dodavatel biologického materiálu pro IVF v Itálii i ve Španělsku, dodáváme i skupině IVI.

A co procedury s vlastním biologickým materiálem?

Social freezing (preventivní mražení zárodečných buněk z důvodu odložení rodičovství do pozdějšího věku, pozn. red.) sice trend je, ale problémy mají i lidé v nižším věku. Než seženeme jednoho zdravého dárce spermií, projde testy patnáct kluků mezi 22 a 30 lety. Mají spermie poškozené životním prostředím. Na to se soustředíme, a také na genetické laboratoře, které budou podporovat narození zdravých děťátek.

Dodává se takový biologický materiál i přeshraničně?

V rámci Evropské unie ano. Do Spojených států je to problém.

Můžete tedy využívat svou španělskou dárcovskou komunitu ve všech zařízeních v Evropské unii i v Česku?

Buď posíláte buňky, nebo můžou přijet dárci. Obojí má své výhody. Dozvěděl jsem se, že zamražená vajíčka jsou pro umělé oplodnění lepší, a to dokonce i u ženy, která pro proceduru využívá svá vlastní vajíčka.

Jak tedy budete měřit ten svůj cíl být největší hráč v reprodukční medicíně na světě?

Pokud se budeme srovnávat ve velikosti podle EBITDA (hrubý zisk před započtením daní i odpisů, pozn. red.), budeme v tomto oboru určitě příští rok největší na světě, protože si vybíráme firmy, které dobře hospodaří. Pokud se týká obratu, do tří čtyř let bychom chtěli mít obrat více než 600 milionů eur. Pak bychom byli největší z hlediska obratu. (IVI má zhruba 300 milionů eur roční obrat, pozn. red.) Pokud jde o počet cyklů umělého oplodnění, jsme dnes asi na 15 tisících cyklech.

Považujete za svého konkurenta FutureLife ze skupiny založené Andrejem Babišem? Ten má 16 klinik asistované reprodukce a uvádí, že ročně provede 25 tisíc cyklů umělého oplodnění a má tržby 100 milionů eur.

Ne tak úplně. Působí na jiných trzích, potkáváme se jen v Česku. NEXTCLINICS má v tuto chvíli v Česku dvě IVF kliniky: IVF Zentren prof. Zecha v Plzni a Gest v Praze, dohromady s obratem zhruba 220 milionů korun. Z toho je jen 60 milionů korun přes zdravotní pojišťovny a zbytek jsou samoplátci. Smlouvy se zdravotními pojišťovnami si sice i my chceme udržet, nejsou ale pro nás tak důležité, abychom posílali obchodní zástupce, aby motivovali gynekology, aby k nám posílali svoje pacientky. Tenhle segment ať si obslouží někdo jiný.

Na co se ještě soustředíte?

Profesor Zech na své klinice vybaví klientky ze všeho nejdříve meditací a potravinovými doplňky. Ženy trochu změní životní styl. Až dvacet procent žen, které měly problém otěhotnět, otěhotní jen díky této podpoře a nemusejí podstupovat žádné zákroky. To je cesta, kterou musíme jít. Aplikovat hormonální stimulaci a klasickou medicínu, až když to jinak nejde.

Profesora Zecha zmiňujete už poněkolikáté. Jeho sedm klinik jste koupili letos v červenci. Bylo složité ho získat? Určitě dostal i jiné nabídky.

Chtěli ho všichni. My jsme s ním jednali dva roky. Vybral si nás, ačkoli jsme mu nenabídli nejvíc peněz. Opravdu tomu, co děláme, věří. Investuje do skupiny skoro polovinu toho, co za svůj podíl dostal. Nabídli jsme mu, že se z jeho kliniky, kterou vypiplal, stane světový hráč. Stane se předsedou naší lékařské rady a bude určovat směr celé skupiny. Má ze všech nejlépe zorganizovanou péči, má vypracované směrnice, vyvinutý software sledování kvality, e‑learning, online přednášky.

Můžete jmenovat další medicínské osobnosti, na kterých projekt stojí?

Profesor Marco Filicori z Bologne, to je velký inovátor a vizionář. Profesor Winfried März z Heidelbergu povede Nextclinics Akademii. Startuje od 1. ledna 2019 a bude vzdělávat hlavně náš personál. Zároveň budou připraveny semináře pro budoucí maminky, které chceme také edukovat.

Ještě probíhá v Evropě vlna, kdy původní zakladatelé, kteří IVF kliniky vybudovali před desítkami let, je odprodávají investorům?

Moc takových klinik už na prodej není. Na trhu se sice pohybují investoři, kteří kupují prakticky cokoli. Koupí stoprocentní podíl, z vedoucích lékařů se stanou obyčejní zaměstnanci bez osobní motivace, jmenují tam manažera z úplně jiného oboru a výsledky nejsou moc dobré. Není divu. Jedině lékaři, kteří na klinice pracují, to mohou tlačit dopředu. Jak z IVF kliniky uděláte čistě investiční produkt a stavíte se k tomu jako k fabrice, nemůže to fungovat. My kupujeme jen takové kliniky, kde má její majitel představu, kam se chce za pět let posunout a jak si vychová nástupce.

A mají u vás lékaři, kteří byli u počátků oboru, svoje nástupce?

Všichni mají nástupce, kteří jsou také zainteresovaní. Za každý rok práce dostávají určitý podíl ve firmě.

Jak teď pracujete s klinikami, které jste koupili? Co měníte, aby tvořily skutečně síť?

Původní majitelé všech klinik se stali našimi společníky. Nekoupili jsme nikoho, kdo by nechtěl s námi do našeho projektu dál investovat. To má svůj význam. Kdo reinvestuje významný díl peněz, které za podíl ve společnosti dostane, má velký zájem, aby synergie uvnitř skupiny fungovaly. Český management sedí v Augsburgu, kde máme sídlo. Doktor Martin Hoffmann, který v Česku vybudoval Gest, má na starosti rozvoj a synergie IVF klinik. Rozvoj laboratoří má na starosti Kateřina Kotrčová, která byla výkonnou ředitelkou v Synlabu. Lékařská rada bude mít za předsedu profesora Zecha, který bude řídit medicínskou stránku.

Dává smysl sdružovat ve vaší síti nákupy?

Materiálová náročnost je v našem oboru kolem sedmi procent. Moc tam neušetříte. V současné době řešíme ultrazvuky. Příští rok jich plánujeme koupit asi 35. Na to se vyplatí s dodavateli domluvit na nějakých jednotných podmínkách. Není to ale to hlavní. Na co klademe důraz a co je mnohem důležitější, je společná personální politika. Podpoříme ji akademií pro zaměstnance.

 

KDO JE...

Ing. Miroslav Herden

  • 56 let
  • výkonný ředitel a spoluzakladatel NEXTCLINICS
  • Vystudoval VŠCHT v Praze. Kariéru začal na oddělení hematologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice, poté pracoval v nově vzniklé divizi zdravotnické techniky Družstva mechaniků Praha.
  • V polovině osmdesátých let emigroval do Hamburku. Pracoval ve společnosti Beiersdorf AG a stal se vedoucím laboratoře experimentální dermatologie jejího výzkumného centra. Ve společnosti Kone Instruments později získal pozici obchodního ředitele.
  • V roce 1998 se vrátil do Česka a založil firmu Vian. O sedm let později zakládá českou odnož mezinárodní skupiny Synlab, která se brzy stává největší sítí laboratoří u nás. Později svých 40 procent v českém Synlabu prodává, získává 1,5 procenta v mateřské společnosti a stává se členem jejího představenstva.
  • NEXTCLINICS se sídlem v Augsburgu založil v roce 2015 (dříve s názvem NL‑Holding). Synlab opustil v prosinci 2017.
  • Rád se potápí a v zimě lyžuje.

Zdoj: Medical Tribune