Aktuálně

30.01.2019

Co nás činí šťastnými?

Co je to štěstí? Pomyslný stav mysli, který si každý nastavuje individuálně a dospějeme k němu různými způsoby? Štěstí by měl být přirozený stav, ale v současné uspěchané době přibývá stále více lidí, kteří mají vše, ale cítí se nešťastně, proč? Základní lidské potřeby V psychologii (a nejen v ní) je uznávaná takzvaná Maslowova pyramida lidských potřeb. Jedná se o vyznačení lidských potřeb, které vedou k tomu, aby se člověk cítil dobře, aby se cítil šťastný a nebyl frustrovaný. Základnu pomyslné pyramidy samozřejmě tvoří základní fyziologické potřeby, bez nichž bychom těžce přežili, dýchání, voda, spánek, potrava, vylučování, rozmnožování. O stupínek výše již máme jistotu a bezpečí. To jsou věci, které i říkáme, pokud někomu přejeme k narozeninám či píšeme vánoční pohlednici, hlavně zdraví oslavenci a celé jeho rodině. To znamená, že na tomto stupínku tkví zdraví, jistota rodiny a také jistota zaměstnání. O další stupínek výše se nachází potřeba lásky a přátelství. Opravdovou lásku a přátele si za peníze nekoupíme. A blížíme se k vrcholu pyramidy. Zde se nachází potřeba úcty a uznání. Pocit méněcennosti nás určitě šťastným nedělá. Lidé přirozeně usilují o respekt a slávu, dobře se nám poslouchají pochvalná slova. Na samotném vrcholu je usazena potřeba seberealizace. Seberealizací jsou myšleny naše cíle, rozvíjení talentu a seberealizaci většinou chápeme jako něco, co má skutečný smysl, co nás právě dělá šťastným, co naplní náš smysl života. Hormony štěstí Stejně jako o výše zmíněných potřebách jste nejspíše slyšeli i o hormonu štěstí, endorfinu. Nejedná se jen o tento konkrétní hormon, ale o celou skupinu hormonů, do které patří mimo endorfinu i například serotonin, dopamin či oxytocin. Hormony štěstí se jim přezdívá proto, protože způsobují dobrou náladu, tlumí bolest, snižují riziko depresí a pocitů smutku. Co pro uvolnění těchto hormonů udělat? Nejjednodušší způsob je okamžité zvýšení hladiny krevního cukru, tak natáhněte ruku po dobré čokoládě nebo po voňavém cukroví. Další přímý vliv má i fyzická aktivita. Až strávíte cukroví, zkuste jít na svižnou procházku a uvidíte, jak se budete cítit fajn. Jeden z hormonů, oxytocin, je uvolňován jen při fyzickém kontaktu. Oxytocin se uvolňuje při porodu, u čerstvě zamilovaných lidí, ale také je uvolňován při sexu, při objímání a masáži. Takže návod na šťastné mezisváteční odpoledne? Cukroví, procházka, objetí od milované osoby. Dlouhodobá spokojenost Čím dál více lidí si uvědomuje, že je nedělá šťastnými to, že dostanou drahý dárek, koupí si nové auto, stráví týden na luxusní dovolené u moře. Aby se člověk cítil šťastný dlouhodobě, musí mít koho obejmout, mít se komu vypovídat, zajít si s kým na kávu, mít čas na své koníčky a zájmy. Čas, zejména čas strávený s našimi blízkými, je to, co si za peníze nekoupíme, ale právě to, co dělá náš život šťastný.

Číst více

Píše se o nás

05.11.2018

E15: Schopnost lidské reprodukce se hrozivě snižuje, říká investor, který po světě skupuje kliniky

Čeští privátní investoři se s americkým investičním obrem Oaktree Capital podílejí na mezinárodní expanzi zdravotnické sítě Nextclinics zaměřené na asistovanou reprodukci. „Ještě letos bychom chtěli být největším řetězcem klinik v Evropě. A když všechno dobře půjde, do konce příštího roku na celém světě,“ říká zakladatel skupiny Miroslav Herden. Prozradil, kde chystají další nákupy a jak vyřeší průnik do Číny bez vstupu na čínské území. Na vizitce nemáte uvedené jméno Miroslav, ale Miroslaw. Proč? Mám dvě státní příslušnosti, německou a českou. A protože jsem německý daňový poplatník s trvalým bydlištěm v Německu, na vizitky si dávám to, co mám v německé občance. V České republice již v současnosti nemám žádný pracovní poměr. Jak jste se dostal do Německa? Když mi v roce 1986 řekli, že budu v Praze 8 čekat na byt dvaadvacet let, sebral jsem rodinu a koupili jsme si přes Autoturist zájezd do Jugoslávie. To tehdy byla nejsnazší cesta pro emigraci. To bylo na poslední chvíli. Nevěřil jste ve změnu poměrů? Upřímně jsem možnosti pro změnu v Československu příliš neviděl ani v roce 1989. Říkal jsem si, že Maďaři a Poláci jsou jasní, ale Češi se nepohnou. Ostatně jsem přesvědčen, že ještě v září 1989 nikdo ani v Československu netušil, že se věci tak rychle změní. Přemýšlel jste pak o návratu? Vlastně jsem se nikdy úplně nevrátil. V roce 1998 jsem však rozvázal své dosavadní pracovní poměry a začal jsem podnikat na vlastní triko. Pustil jsem se do stavění start-upů a příznivější situace pro to tehdy byla v České republice. Od roku 1998 jsem tedy napůl zpátky. Čemu jste se věnoval v Německu? Protože mám vystudovanou Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, nejdříve jsem byl zaměstnaný ve výzkumném centru výrobce kosmetiky Beiersdorf. Po dvou letech mě to přestalo bavit a šel jsem do obchodu společnosti Kone Instruments, která vyráběla zdravotnická zařízení. Dodávala do laboratoří biochemické a hematologické analyzátory. Tam jsem zůstal až do toho roku 1998. Pak jsem odešel do Česka a založil dvě firmy. S jednou jsme dodávali sety do laboratoří. S druhou jsme vyvíjeli a poskytovali IT služby, software a podobně. Všechno to vlastně dodnes žije. Jste tedy chemik s vášní pro medicínu? Ještě v Československu jsem chtěl původně studovat medicínu, konkrétně stomatologii. Avšak cesta na tento obor pro mě byla zavřená, protože tatínka vyloučili po roce 1968 ze strany za protesty na nesprávné straně barikády. Maminka navíc nikdy ve straně nebyla. Takže jsem sice udělal přijímačky, ale byla mi doporučena VŠCHT. Jejího studia ovšem nelituji. Tato škola mi dala spoustu logického uvažování, naučil jsem se tam být na sebe přísný. Kdy jste se v podnikání dostal od budování start-upů k velkému byznysu? Velkou věcí bylo založení společnosti Synlab zaměřené na služby pro laboratorní vyšetření. Nejdříve jsem byl jejím stoprocentním vlastníkem. Se vstupem investora jsem vyměnil vlastnictví za podíly v novém holdingu, ty jsem ale postupně dál prodával. V roce 2015 jsem pak odešel ze společnosti majetkově zcela. Zůstal jsem už jen v představenstvu, kde jsem měl na starosti IT a inovace. Současně jsem byl jednatelem na Slovensku a v Česku. Definitivně jsem ze Synlabu odešel na konci roku 2017. Protože už to nebyla vaše firma? Řeknu upřímně, že mě nebaví být správcem. Spíše mě baví stavět. Ale také to už nešlo kombinovat se společností Nextclinics, kterou jsme rok a půl táhli se Synlabem paralelně. Práce již začalo být tolik, že se to nedalo skloubit, a ze soukromého života mi nezůstalo vůbec nic. Takže jsem odešel a věnuji se již jen Nextclinics. Byla to vždycky vaše strategie ‒ vybudovat firmu, rozvinout ji a pak dobře prodat? Na prodej jsem nikdy moc nemyslel. Můj bývalý šéf a současně kamarád v Kone Instruments říkával, že když děláš dobře svou práci, peníze vždycky přijdou. Nikdy jsem nebyl investiční bankéř, který si na začátku spočítá, kolik do toho dá, a když se stane definovaných šest bodů, dostane takové a takové peníze. Možná bych s tím na konci mohl vydělat více, ale mě to musí hlavně bavit. Když mě zadání nebaví, žádné peníze na světě mě nepřesvědčí, abych to dělal. Navíc žiju relativně skromný život. Samozřejmě si mohu dovolit spoustu věcí, které si normální lidé dovolit nemohou. Ale nevyšiluju s jachtami nebo drahými auty. Když jsem si přece jen jednou pořídil Ferrari a poznal jsem, jak vysoké jsou servisní náklady, radši jsem ho zase rychle prodal. Ptal jsem se samozřejmě i kvůli dalšímu osudu Nextclinics, zvlášť když už ve firmě máte silného investora Oaktree Capital. Oaktree máme ve skupině z několika důvodů. Zaprvé oni přišli za námi, takže výchozí pozice byla velice dobrá. Za druhé se nám podařilo postavit silný tým, který má za sebou ze Synlabu velké zkušenosti s budováním nadnárodního koncernu. Navíc jsme nebyli úplně závislí na tom, jestli od Oaktree peníze dostaneme, nebo ne. Na druhou stranu otevřeně říkáme, že jsme šťastní, že je ve společnosti máme. Když máte v projektu jeden z největších světových investičních fondů, zvyšuje to vašemu byznysu image. S takto velkým investičním fondem jsem do té doby ani nikdy nepracoval. Fondy v Synlabu byly střední třída. Toto už je obrovský úřad, který na vás klade i nároky. Celá stavba koncernu probíhá pod drobnohledem, což také kultivuje prostředí společnosti a to vůbec není špatné. Jak silná je pozice Oaktree Capital v Nextclinics? Mají 64 procent investovaných finančních prostředků a mají zajištěno 50 procent hlasů. Může Oaktree podle uzavřených smluv na konci ovládnout celou Nextclinics? Ne. Mohou mít 80 až 90 procent investovaných peněz, ale vždy budou mít jen 50 procent hlasovacích práv. Sám jsem zvědav, co z toho na konci bude. Zadání je teď všechno zkonsolidovat, aby to fungovalo s deštníkem služeb pro zákazníky na celosvětové úrovni. Co se stane potom? Nikdo nepřemýšlí o tom, že bychom šli na burzu. Nemyslím, že burza je pro zdravotnická zařízení úplně šťastná. Přípravu na to jsem sám zažil v Synlabu. Je to velice nákladné a náročné na organizaci. Na burzu se nejlépe umisťují jasně definované produkty, kde mají poskytované služby jednoho jmenovatele. To ve zdravotnictví nikdy není. Asistovaná reprodukce je z principu v Praze jiná než v Madridu, Miláně nebo Luganu. Strategickým partnerem by mohl být řetězec, který provozuje například lékařské služby na privátní bázi. Kdy nastane čas na prodej? Máme samozřejmě vytvořený plán, jak se má vyvíjet valuace společnosti. Po pěti až šesti letech se může hledat investor. Může to být někdo z nás, může to být někdo zvenku. K jaké hodnotě skupiny směřujete? K zajímavé. Číslo ze mě v tuto chvíli určitě nevymámíte. Tak alespoň prozraďte, jaké by měly být finální tržby a zisk. Představoval bych si, že za tři roky budeme mít kolem půl miliardy eur obratu. EBITDA se pohybuje mezi dvaceti třiceti procenty. Zatím jsme však od toho dost daleko. Kolik společníků Nextclinics v současnosti má? Jsou tam právnické osoby, za nimiž jsou přátelé a rodina. Vejdeme se k jednomu stolu. Je to pět subjektů, které hlasují o dalším osudu společnosti. A pak jsou tu společníci bez hlasovacích práv. Soustředíme se na to, abychom kupovali jen takové cíle, které mají drive do budoucnosti, věří našemu projektu a jsou připraveni třicet a více procent investovat. Tito lidé se stávají právě společníky bez hlasovacích práv. Nepotřebuji po Evropě nakoupit masu poboček a udělat z motivovaných společníků méně motivované zaměstnance. Když doktor nechce, tak s ním nepohnete. V posledním půlroce jsme bloudili Kanadou a Spojenými státy a měli jsme setkání v osmatřiceti centrech. Nakonec se z toho vyloupla jen tři, která nám lidsky, investičně a směřováním vyhovovala. Neskočíme po všem, co je na trhu. Chceme mít ve skupině motivované lidi. Jestli tomu důvěřuješ, ano, domluvíme se na zajímavé ceně, ale chceme, aby si třetinu a více reinvestoval. Kolik z peněz, které máte, pochází z České republiky? Z privátního kapitálu jsme do Nextclinics dali padesát milionů eur. Z toho je asi čtyřicet z českého prostředí. Kdo jsou vaši čeští investoři? Třeba můj rodinný fond. K dalším se nemohu vyjadřovat. Jsou to však všechno otcové zakladatelé s hlasovacími právy. Kam s Nextclinics směřujete? Stejný hotspot jako v Praze budujeme v Madridu. Hledáme možnosti udělat něco podobného třeba i v Miláně, abychom měli tři takové destinace napříč Evropou. Ještě letos bychom chtěli být největším řetězcem klinik v Evropě. A když všechno dobře půjde, do konce příštího roku na celém světě. Nejde jen o reprodukční kliniky. Ty jsou nezbytnou součástí toho, co děláme, ale ne jedinou. Nebudujeme řetězec reprodukčních klinik, ale lifestyle medicíny. Snažíme se lidi navést k tomu, aby žili lepší a příjemnější život. Co můžete nabídnout kromě asistované reprodukce? Náš produkt samozřejmě definuje asistovaná reprodukce. Ale naším záměrem je z toho udělat něco, čemu se v angličtině říká one stop shop. Zákazníkům chceme nabídnout i další servis, který potřebují. Potřebují imunologii, alergologii, často plastickou chirurgii. To všechno bude zahrnovat zdravotnický hotspot, který budujeme na Smíchově. Budou tam všechny zdravotnické služby na jednom místě a pacient je bude moci použít. V Praze máme aktuálně kolem pětatřiceti až čtyřiceti procent zahraničních zákazníků. A když sem už někdo cestuje zdaleka, použít další služby je pro něj víc než nasnadě. K tomu máme specializované laboratoře, chceme se celosvětově soustředit na genetiku. Genetika skýtá také dobrý byznys? Genetická laboratoř je jednou z posledních oblastí laboratorní medicíny, která se skutečně dynamicky rozvíjí. Hraje v medicíně obrovskou roli, díky tomu, že vidí kousek do budoucnosti, dokáže poradit, co se stane. Všechny ostatní medicínské výsledky vám řeknou, co se stalo. Kdežto genetika vám na základě humánního genomu řekne, co bude. K čemu jste náchylní, jak byste měli žít. Pro tento typ prediktivní medicíny je obor asistované reprodukce ideální vstupní branou. Proč zažívá asistovaná reprodukce takový rozmach? Nedávno jsme se bavili s jednou klinikou ve Španělsku. Aby dostali jedno zdravé sperma od dárce, musejí otestovat dvanáct až patnáct mladíků. To je hrozivé. Ukazuje to na neuvěřitelnou destrukci lidského organismu kvůli životnímu prostředí. Dnes se 25 až 30 procent lidí narodí díky zařízením našeho typu. Nejde samozřejmě jen o umělá oplodnění, ale i o jiné formy péče. Hrají v tom roli i společenské změny? Určitě. U ženy po 35 letech věku klesá možnost přirozeně otěhotnět. Populace stárne a navíc je tu obrovský vliv životního prostředí. U žen hraje roli též fakt, že studují, jsou vzdělané a emancipované, a kvůli tomu první dítě nemají v šestnácti letech jako kdysi, ale v lepším případě do třiceti. A když žena něco vystuduje a chce mít dva tři roky praxe, aby se pak měla kam vrátit, jsme hned za třicítkou. To je samozřejmě problém, který však nelze nikomu vyčítat. Bohatší lidé mají prostě děti pozdě. To je nejdůležitější faktor. Podle jakých kritérií se rozhodujete pro konkrétní investici? Klíčové je, jestli akviziční cíl má strategický plán na dalších pět let. Zdravotnictví je velmi citlivá záležitost, a pokud usnete jen na tom, že děláte servis, ale nemáte žádný plán, jak ho rozvíjet, jak zvyšovat kvalitu, implementovat inovace, zlepšovat služby, není to pro nás. Když toto u potenciálního akvizičního cíle nevidíme, utíkáme od toho a už se vůbec neptáme na další věci. Druhým významným činitelem je lokace. Když se ve švýcarském Luganu můžete ze všech pokojů koukat na jezero, jste za to připraven zaplatit víc. Totéž je u nás v Praze. Z jedné strany se díváte na Vyšehrad, z druhé na Hrad. A co tvrdé ukazatele typu ziskovosti? Investiční kritéria máme, nikdy však nejde o to, že akviziční cíl musí mít takové a takové tržby a takový a takový zisk. Koupili jsme firmu, která měla nulovou EBITDA, a jinou, která měla třicetiprocentní EBITDA. Obě dvě ale tím, co chtěli jejich společníci, pasovali do toho, co jsme potřebovali my. Najít peníze, když máte smysluplný investiční plán, dnes není to nejtěžší. Nejtěžší je najít motivovaný akviziční cíl, který je skutečně investicí, a ne utrácením. Na jakých akvizičních cílech pracujete? Hodně pro nás znamenala akvizice klinik profesora Zecha. Díky tomu jsme se stali jedním z dominujících hráčů v prostoru od severní Itálie přes Švýcarsko, Rakousko, část Německa až po Českou republiku. Srovnatelný balík investic by měl být podepsaný do konce roku. Bude se to týkat hlavně německého trhu. Tam jsme zatím nepostoupili tak, jak jsme si představovali. Pokud ale hledáte správné partnery, nemá význam spěchat. Je lepší si počkat a dohodnout se na dobrých podmínkách. Přesto si myslím, že do konce roku proinvestujeme 80 až 90 milionů eur. Kde budete nakupovat? Zvláště ve Španělsku se snažíme dostat k nám do party lidi, kteří spravují biologický materiál. To znamená, že mají například spermobanku a v souvislosti s tím mají nastavené procesy a kontroly. Biologický materiál totiž začíná být velice nedostatkovým zbožím. Například jeden z našich akvizičních cílů, který aktuálně vyhodnocujeme, je v Andalusii. Budou se akvizice týkat i tuzemského trhu? V České republice máme v současnosti 46 ambulancí, specializované laboratoře. Lze říci, že v Česku již máme téměř vše. Zmínil jste, že jste byl v poslední době hodně v Severní Americe. Tam také něco chystáte? Řešíme investici do tří reprodukčních klinik od Toronta přes Washington po Chicago. Tamní jednotka bude muset být schopná fungovat samostatně včetně řízení. Chceme po amerických společnících, aby reinvestovali a současně obsadili nejvyšší manažerské funkce. Americkou firmu nemůžete řídit z Evropy a už vůbec ne Evropany. Půjde také o maximální využití možností křížového prodeje. Některé věci totiž v Evropě umíme lépe. Nebo stejně, ale výrazně levněji. Navíc bez Ameriky nelze udělat kvalitně servis pro asijskou komunitu, která představuje obrovský trh. Pokud tedy nechcete investovat přímo v Číně. A přímým investicím do Číny bych se zatím vyhýbal. To jde řešit z Ameriky reprodukční problémy Číňanů? V Americe jsou početné komunity amerických Asiatů, takže když si tam založíte spermobanku, biologický materiál seženete. V Evropě takové komunity nejsou. Díky expanzi do USA a Kanady tak budeme moci využít alespoň část obrovského potenciálu čínských zákazníků. V Číně je už totiž povolené mít druhé dítě. Podle nových zpráv z Číny má být v blízké budoucnosti povolené dokonce i třetí dítě. Rodiče si navíc často přejí holčičku, protože to tam má daňové výhody. V Číně je totiž v populaci velká nerovnováha mezi pohlavími, proto se podporují holčičky. Jinými slovy: je tam ještě před narozením velký tlak na služby týkající se určení pohlaví. To je již úplně jiný servis než v případě, když někdo nemůže otěhotnět. To už souvisí i s genetikou, a proto tam chceme genetickou laboratoř. Kdy tedy ve Spojených státech a v Kanadě něco koupíte? Přestože akviziční cíle v Severní Americe máme jasné, uvidíme, jak to skončí. Závisí to například na tom, jak dopadne jednání s americkými právníky. Je to trošku jiný svět a jiné právo. Není to úplně lehké dobrodružství. Rád bych však, aby to v Americe běželo rychle, protože čas kvapí. Kdo tam dřív vytvoří takovou strukturu, bude dříve konkurenceschopný na celosvětovém trhu. Kolik času vám zabere jednání o akvizicích? Například u kliniky profesora Marca Filicoriho v italské Bologni jsme od prvního kontaktu k podpisu a uzavření obchodu potřebovali pět týdnů. On už na to čekal. Stále nás sledoval, a když jsme přijeli, s nadsázkou řečeno, reagoval: Konečně jste tady. Když tedy nestojí nic v cestě a partner je připravený reinvestovat, snižuje se i riziko nákupu. Navzdory všem hloubkovým auditům a právnickým analýzám totiž stále může být ještě nějaký kostlivec schovaný ve skříni. Ovlivňuje nějak váš byznys, že jeden z největších hráčů v oboru patří do fondu českého premiéra Andreje Babiše? Moc se nepotkáváme. Oni jsou jednička v České republice, zatímco my jsme tu docela malí. Na německém trhu se nepotkáváme, v Irsku nejsme a v Anglii také ne. Sledujete rovněž situaci ve zbytku českého zdravotnictví? Stále si ještě myslím, že české zdravotnictví má špičkové doktory. Pořád si myslím, že je v České republice spousta výborných center. Ale problémem je pojišťovací zákon z devadesátých let, který se vlastně nikdy nedodělal. Nikdy nedal možnost pojišťovnám starat se opravdu efektivně o preventivní medicínu. Mít špičkové kardiochirurgické nebo ortopedické centrum je důležité ve chvíli, když se stane nějaký průšvih. Ale základní péče na úrovni praktických lékařů by měla dostat ducha prevence a kultivace celého prostředí. Toho se všichni báli a nikdo se do toho neopřel. Někdo musí říct, co je základní péče a co je připojištění. Dokud tu nevznikne nepolitický orgán rozdělující příjmy do zdravotnictví pro jednotlivé úseky, asi se nic nestane. Zatímco teď to eroduje zevnitř a všichni jsou naštvaní, což nahrává nám soukromým investorům. Ulovit doktora z takto erodovaného prostředí je totiž mnohem snazší. Často jdou dokonce za míň peněz. Jdou totiž do zorganizované struktury, v níž vědí, za co dostanou zaplaceno, co musejí udělat. To je pro ně často mnohem důležitější. Spolupracuje Nextclinics s pojišťovnami? Buď jste závislý na platbách od zdravotních pojišťoven, nebo od soukromníků. My to zatím máme půl na půl. Například profesor Zech, jehož jsme koupili, má v Plzni kliniku, která vůbec nemá smlouvy s pojišťovnami a jede jen na samoplátce. Proto jsem skončil se Synlabem, abych byl v oboru, kde se nebudu muset tolik obávat zářezu od pojišťovny. Jsem rád, že jsme relativně nezávislí. Nechci, aby to vyznělo špatně, smlouvám s pojišťovnami se nebráním. Ale čím méně jste na tom závislý, tím jednodušeji se vám hospodářsky dýchá. Jak konkrétně se nezávislost na pojišťovnách projevuje? Tím, že se nestaráme o nemocné pacienty, jezdí, respektive létají za námi. U samoplátců je navíc výhoda, že jejich genetické vzorky mohou cestovat kolem zeměkoule. Zatímco když odeberete v České republice genetický vzorek na pojišťovnu, může se analyzovat jen v Česku. Když máte masu samoplátců, můžete nakoupit ty nejdražší přístroje a najmout ty nejlepší lidi. Takže genetika je pro nás významný projekt a jsme připraveni do ní investovat signifikantní peněžní i emocionální prostředky. Miroslav Herden (56) Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po emigraci v roce 1986 pracoval u německých koncernů Beiersdorf a Kone Instruments. Od roku 1998 podniká v České republice. Stál u zrodu laboratorní skupiny Synlab. Po jejím prodeji se věnuje budování sítě zdravotnických zařízení Nextclinics. Zdroj: E15

Číst více

Píše se o nás

29.10.2018

E15: Schopnost lidské reprodukce se hrozivě snižuje, říká investor, který po světě skupuje kliniky

Čeští privátní investoři se s americkým investičním obrem Oaktree Capital podílejí na mezinárodní expanzi zdravotnické sítě Nextclinics zaměřené na asistovanou reprodukci. „Ještě letos bychom chtěli být největším řetězcem klinik v Evropě. A když všechno dobře půjde, do konce příštího roku na celém světě,“ říká zakladatel skupiny Miroslav Herden. Prozradil, kde chystají další nákupy a jak vyřeší průnik do Číny bez vstupu na čínské území. Na vizitce nemáte uvedené jméno Miroslav, ale Miroslaw. Proč? Mám dvě státní příslušnosti, německou a českou. A protože jsem německý daňový poplatník s trvalým bydlištěm v Německu, na vizitky si dávám to, co mám v německé občance. V České republice již v současnosti nemám žádný pracovní poměr. Jak jste se dostal do Německa? Když mi v roce 1986 řekli, že budu v Praze 8 čekat na byt dvaadvacet let, sebral jsem rodinu a koupili jsme si přes Autoturist zájezd do Jugoslávie. To tehdy byla nejsnazší cesta pro emigraci. To bylo na poslední chvíli. Nevěřil jste ve změnu poměrů? Upřímně jsem možnosti pro změnu v Československu příliš neviděl ani v roce 1989. Říkal jsem si, že Maďaři a Poláci jsou jasní, ale Češi se nepohnou. Ostatně jsem přesvědčen, že ještě v září 1989 nikdo ani v Československu netušil, že se věci tak rychle změní. Přemýšlel jste pak o návratu? Vlastně jsem se nikdy úplně nevrátil. V roce 1998 jsem však rozvázal své dosavadní pracovní poměry a začal jsem podnikat na vlastní triko. Pustil jsem se do stavění start-upů a příznivější situace pro to tehdy byla v České republice. Od roku 1998 jsem tedy napůl zpátky. Čemu jste se věnoval v Německu? Protože mám vystudovanou Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, nejdříve jsem byl zaměstnaný ve výzkumném centru výrobce kosmetiky Beiersdorf. Po dvou letech mě to přestalo bavit a šel jsem do obchodu společnosti Kone Instruments, která vyráběla zdravotnická zařízení. Dodávala do laboratoří biochemické a hematologické analyzátory. Tam jsem zůstal až do toho roku 1998. Pak jsem odešel do Česka a založil dvě firmy. S jednou jsme dodávali sety do laboratoří. S druhou jsme vyvíjeli a poskytovali IT služby, software a podobně. Všechno to vlastně dodnes žije. Jste tedy chemik s vášní pro medicínu? Ještě v Československu jsem chtěl původně studovat medicínu, konkrétně stomatologii. Avšak cesta na tento obor pro mě byla zavřená, protože tatínka vyloučili po roce 1968 ze strany za protesty na nesprávné straně barikády. Maminka navíc nikdy ve straně nebyla. Takže jsem sice udělal přijímačky, ale byla mi doporučena VŠCHT. Jejího studia ovšem nelituji. Tato škola mi dala spoustu logického uvažování, naučil jsem se tam být na sebe přísný. Kdy jste se v podnikání dostal od budování start-upů k velkému byznysu? Velkou věcí bylo založení společnosti Synlab zaměřené na služby pro laboratorní vyšetření. Nejdříve jsem byl jejím stoprocentním vlastníkem. Se vstupem investora jsem vyměnil vlastnictví za podíly v novém holdingu, ty jsem ale postupně dál prodával. V roce 2015 jsem pak odešel ze společnosti majetkově zcela. Zůstal jsem už jen v představenstvu, kde jsem měl na starosti IT a inovace. Současně jsem byl jednatelem na Slovensku a v Česku. Definitivně jsem ze Synlabu odešel na konci roku 2017. Protože už to nebyla vaše firma? Řeknu upřímně, že mě nebaví být správcem. Spíše mě baví stavět. Ale také to už nešlo kombinovat se společností Nextclinics, kterou jsme rok a půl táhli se Synlabem paralelně. Práce již začalo být tolik, že se to nedalo skloubit, a ze soukromého života mi nezůstalo vůbec nic. Takže jsem odešel a věnuji se již jen Nextclinics. Byla to vždycky vaše strategie ‒ vybudovat firmu, rozvinout ji a pak dobře prodat? Na prodej jsem nikdy moc nemyslel. Můj bývalý šéf a současně kamarád v Kone Instruments říkával, že když děláš dobře svou práci, peníze vždycky přijdou. Nikdy jsem nebyl investiční bankéř, který si na začátku spočítá, kolik do toho dá, a když se stane definovaných šest bodů, dostane takové a takové peníze. Možná bych s tím na konci mohl vydělat více, ale mě to musí hlavně bavit. Když mě zadání nebaví, žádné peníze na světě mě nepřesvědčí, abych to dělal. Navíc žiju relativně skromný život. Samozřejmě si mohu dovolit spoustu věcí, které si normální lidé dovolit nemohou. Ale nevyšiluju s jachtami nebo drahými auty. Když jsem si přece jen jednou pořídil Ferrari a poznal jsem, jak vysoké jsou servisní náklady, radši jsem ho zase rychle prodal. Ptal jsem se samozřejmě i kvůli dalšímu osudu Nextclinics, zvlášť když už ve firmě máte silného investora Oaktree Capital. Oaktree máme ve skupině z několika důvodů. Zaprvé oni přišli za námi, takže výchozí pozice byla velice dobrá. Za druhé se nám podařilo postavit silný tým, který má za sebou ze Synlabu velké zkušenosti s budováním nadnárodního koncernu. Navíc jsme nebyli úplně závislí na tom, jestli od Oaktree peníze dostaneme, nebo ne. Na druhou stranu otevřeně říkáme, že jsme šťastní, že je ve společnosti máme. Když máte v projektu jeden z největších světových investičních fondů, zvyšuje to vašemu byznysu image. S takto velkým investičním fondem jsem do té doby ani nikdy nepracoval. Fondy v Synlabu byly střední třída. Toto už je obrovský úřad, který na vás klade i nároky. Celá stavba koncernu probíhá pod drobnohledem, což také kultivuje prostředí společnosti a to vůbec není špatné. Jak silná je pozice Oaktree Capital v Nextclinics? Mají 64 procent investovaných finančních prostředků a mají zajištěno 50 procent hlasů. Může Oaktree podle uzavřených smluv na konci ovládnout celou Nextclinics? Ne. Mohou mít 80 až 90 procent investovaných peněz, ale vždy budou mít jen 50 procent hlasovacích práv. Sám jsem zvědav, co z toho na konci bude. Zadání je teď všechno zkonsolidovat, aby to fungovalo s deštníkem služeb pro zákazníky na celosvětové úrovni. Co se stane potom? Nikdo nepřemýšlí o tom, že bychom šli na burzu. Nemyslím, že burza je pro zdravotnická zařízení úplně šťastná. Přípravu na to jsem sám zažil v Synlabu. Je to velice nákladné a náročné na organizaci. Na burzu se nejlépe umisťují jasně definované produkty, kde mají poskytované služby jednoho jmenovatele. To ve zdravotnictví nikdy není. Asistovaná reprodukce je z principu v Praze jiná než v Madridu, Miláně nebo Luganu. Strategickým partnerem by mohl být řetězec, který provozuje například lékařské služby na privátní bázi. Kdy nastane čas na prodej? Máme samozřejmě vytvořený plán, jak se má vyvíjet valuace společnosti. Po pěti až šesti letech se může hledat investor. Může to být někdo z nás, může to být někdo zvenku. K jaké hodnotě skupiny směřujete? K zajímavé. Číslo ze mě v tuto chvíli určitě nevymámíte. Tak alespoň prozraďte, jaké by měly být finální tržby a zisk. Představoval bych si, že za tři roky budeme mít kolem půl miliardy eur obratu. EBITDA se pohybuje mezi dvaceti třiceti procenty. Zatím jsme však od toho dost daleko. Kolik společníků Nextclinics v současnosti má? Jsou tam právnické osoby, za nimiž jsou přátelé a rodina. Vejdeme se k jednomu stolu. Je to pět subjektů, které hlasují o dalším osudu společnosti. A pak jsou tu společníci bez hlasovacích práv. Soustředíme se na to, abychom kupovali jen takové cíle, které mají drive do budoucnosti, věří našemu projektu a jsou připraveni třicet a více procent investovat. Tito lidé se stávají právě společníky bez hlasovacích práv. Nepotřebuji po Evropě nakoupit masu poboček a udělat z motivovaných společníků méně motivované zaměstnance. Když doktor nechce, tak s ním nepohnete. V posledním půlroce jsme bloudili Kanadou a Spojenými státy a měli jsme setkání v osmatřiceti centrech. Nakonec se z toho vyloupla jen tři, která nám lidsky, investičně a směřováním vyhovovala. Neskočíme po všem, co je na trhu. Chceme mít ve skupině motivované lidi. Jestli tomu důvěřuješ, ano, domluvíme se na zajímavé ceně, ale chceme, aby si třetinu a více reinvestoval. Kolik z peněz, které máte, pochází z České republiky? Z privátního kapitálu jsme do Nextclinics dali padesát milionů eur. Z toho je asi čtyřicet z českého prostředí. Kdo jsou vaši čeští investoři? Třeba můj rodinný fond. K dalším se nemohu vyjadřovat. Jsou to však všechno otcové zakladatelé s hlasovacími právy. Kam s Nextclinics směřujete? Stejný hotspot jako v Praze budujeme v Madridu. Hledáme možnosti udělat něco podobného třeba i v Miláně, abychom měli tři takové destinace napříč Evropou. Ještě letos bychom chtěli být největším řetězcem klinik v Evropě. A když všechno dobře půjde, do konce příštího roku na celém světě. Nejde jen o reprodukční kliniky. Ty jsou nezbytnou součástí toho, co děláme, ale ne jedinou. Nebudujeme řetězec reprodukčních klinik, ale lifestyle medicíny. Snažíme se lidi navést k tomu, aby žili lepší a příjemnější život. Co můžete nabídnout kromě asistované reprodukce? Náš produkt samozřejmě definuje asistovaná reprodukce. Ale naším záměrem je z toho udělat něco, čemu se v angličtině říká one stop shop. Zákazníkům chceme nabídnout i další servis, který potřebují. Potřebují imunologii, alergologii, často plastickou chirurgii. To všechno bude zahrnovat zdravotnický hotspot, který budujeme na Smíchově. Budou tam všechny zdravotnické služby na jednom místě a pacient je bude moci použít. V Praze máme aktuálně kolem pětatřiceti až čtyřiceti procent zahraničních zákazníků. A když sem už někdo cestuje zdaleka, použít další služby je pro něj víc než nasnadě. K tomu máme specializované laboratoře, chceme se celosvětově soustředit na genetiku. Genetika skýtá také dobrý byznys? Genetická laboratoř je jednou z posledních oblastí laboratorní medicíny, která se skutečně dynamicky rozvíjí. Hraje v medicíně obrovskou roli, díky tomu, že vidí kousek do budoucnosti, dokáže poradit, co se stane. Všechny ostatní medicínské výsledky vám řeknou, co se stalo. Kdežto genetika vám na základě humánního genomu řekne, co bude. K čemu jste náchylní, jak byste měli žít. Pro tento typ prediktivní medicíny je obor asistované reprodukce ideální vstupní branou. Proč zažívá asistovaná reprodukce takový rozmach? Nedávno jsme se bavili s jednou klinikou ve Španělsku. Aby dostali jedno zdravé sperma od dárce, musejí otestovat dvanáct až patnáct mladíků. To je hrozivé. Ukazuje to na neuvěřitelnou destrukci lidského organismu kvůli životnímu prostředí. Dnes se 25 až 30 procent lidí narodí díky zařízením našeho typu. Nejde samozřejmě jen o umělá oplodnění, ale i o jiné formy péče. Hrají v tom roli i společenské změny? Určitě. U ženy po 35 letech věku klesá možnost přirozeně otěhotnět. Populace stárne a navíc je tu obrovský vliv životního prostředí. U žen hraje roli též fakt, že studují, jsou vzdělané a emancipované, a kvůli tomu první dítě nemají v šestnácti letech jako kdysi, ale v lepším případě do třiceti. A když žena něco vystuduje a chce mít dva tři roky praxe, aby se pak měla kam vrátit, jsme hned za třicítkou. To je samozřejmě problém, který však nelze nikomu vyčítat. Bohatší lidé mají prostě děti pozdě. To je nejdůležitější faktor. Podle jakých kritérií se rozhodujete pro konkrétní investici? Klíčové je, jestli akviziční cíl má strategický plán na dalších pět let. Zdravotnictví je velmi citlivá záležitost, a pokud usnete jen na tom, že děláte servis, ale nemáte žádný plán, jak ho rozvíjet, jak zvyšovat kvalitu, implementovat inovace, zlepšovat služby, není to pro nás. Když toto u potenciálního akvizičního cíle nevidíme, utíkáme od toho a už se vůbec neptáme na další věci. Druhým významným činitelem je lokace. Když se ve švýcarském Luganu můžete ze všech pokojů koukat na jezero, jste za to připraven zaplatit víc. Totéž je u nás v Praze. Z jedné strany se díváte na Vyšehrad, z druhé na Hrad. A co tvrdé ukazatele typu ziskovosti? Investiční kritéria máme, nikdy však nejde o to, že akviziční cíl musí mít takové a takové tržby a takový a takový zisk. Koupili jsme firmu, která měla nulovou EBITDA, a jinou, která měla třicetiprocentní EBITDA. Obě dvě ale tím, co chtěli jejich společníci, pasovali do toho, co jsme potřebovali my. Najít peníze, když máte smysluplný investiční plán, dnes není to nejtěžší. Nejtěžší je najít motivovaný akviziční cíl, který je skutečně investicí, a ne utrácením. Na jakých akvizičních cílech pracujete? Hodně pro nás znamenala akvizice klinik profesora Zecha. Díky tomu jsme se stali jedním z dominujících hráčů v prostoru od severní Itálie přes Švýcarsko, Rakousko, část Německa až po Českou republiku. Srovnatelný balík investic by měl být podepsaný do konce roku. Bude se to týkat hlavně německého trhu. Tam jsme zatím nepostoupili tak, jak jsme si představovali. Pokud ale hledáte správné partnery, nemá význam spěchat. Je lepší si počkat a dohodnout se na dobrých podmínkách. Přesto si myslím, že do konce roku proinvestujeme 80 až 90 milionů eur. Kde budete nakupovat? Zvláště ve Španělsku se snažíme dostat k nám do party lidi, kteří spravují biologický materiál. To znamená, že mají například spermobanku a v souvislosti s tím mají nastavené procesy a kontroly. Biologický materiál totiž začíná být velice nedostatkovým zbožím. Například jeden z našich akvizičních cílů, který aktuálně vyhodnocujeme, je v Andalusii. Budou se akvizice týkat i tuzemského trhu? V České republice máme v současnosti 46 ambulancí, specializované laboratoře. Lze říci, že v Česku již máme téměř vše. Zmínil jste, že jste byl v poslední době hodně v Severní Americe. Tam také něco chystáte? Řešíme investici do tří reprodukčních klinik od Toronta přes Washington po Chicago. Tamní jednotka bude muset být schopná fungovat samostatně včetně řízení. Chceme po amerických společnících, aby reinvestovali a současně obsadili nejvyšší manažerské funkce. Americkou firmu nemůžete řídit z Evropy a už vůbec ne Evropany. Půjde také o maximální využití možností křížového prodeje. Některé věci totiž v Evropě umíme lépe. Nebo stejně, ale výrazně levněji. Navíc bez Ameriky nelze udělat kvalitně servis pro asijskou komunitu, která představuje obrovský trh. Pokud tedy nechcete investovat přímo v Číně. A přímým investicím do Číny bych se zatím vyhýbal. To jde řešit z Ameriky reprodukční problémy Číňanů? V Americe jsou početné komunity amerických Asiatů, takže když si tam založíte spermobanku, biologický materiál seženete. V Evropě takové komunity nejsou. Díky expanzi do USA a Kanady tak budeme moci využít alespoň část obrovského potenciálu čínských zákazníků. V Číně je už totiž povolené mít druhé dítě. Podle nových zpráv z Číny má být v blízké budoucnosti povolené dokonce i třetí dítě. Rodiče si navíc často přejí holčičku, protože to tam má daňové výhody. V Číně je totiž v populaci velká nerovnováha mezi pohlavími, proto se podporují holčičky. Jinými slovy: je tam ještě před narozením velký tlak na služby týkající se určení pohlaví. To je již úplně jiný servis než v případě, když někdo nemůže otěhotnět. To už souvisí i s genetikou, a proto tam chceme genetickou laboratoř. Kdy tedy ve Spojených státech a v Kanadě něco koupíte? Přestože akviziční cíle v Severní Americe máme jasné, uvidíme, jak to skončí. Závisí to například na tom, jak dopadne jednání s americkými právníky. Je to trošku jiný svět a jiné právo. Není to úplně lehké dobrodružství. Rád bych však, aby to v Americe běželo rychle, protože čas kvapí. Kdo tam dřív vytvoří takovou strukturu, bude dříve konkurenceschopný na celosvětovém trhu. Kolik času vám zabere jednání o akvizicích? Například u kliniky profesora Marca Filicoriho v italské Bologni jsme od prvního kontaktu k podpisu a uzavření obchodu potřebovali pět týdnů. On už na to čekal. Stále nás sledoval, a když jsme přijeli, s nadsázkou řečeno, reagoval: Konečně jste tady. Když tedy nestojí nic v cestě a partner je připravený reinvestovat, snižuje se i riziko nákupu. Navzdory všem hloubkovým auditům a právnickým analýzám totiž stále může být ještě nějaký kostlivec schovaný ve skříni. Ovlivňuje nějak váš byznys, že jeden z největších hráčů v oboru patří do fondu českého premiéra Andreje Babiše? Moc se nepotkáváme. Oni jsou jednička v České republice, zatímco my jsme tu docela malí. Na německém trhu se nepotkáváme, v Irsku nejsme a v Anglii také ne. Sledujete rovněž situaci ve zbytku českého zdravotnictví? Stále si ještě myslím, že české zdravotnictví má špičkové doktory. Pořád si myslím, že je v České republice spousta výborných center. Ale problémem je pojišťovací zákon z devadesátých let, který se vlastně nikdy nedodělal. Nikdy nedal možnost pojišťovnám starat se opravdu efektivně o preventivní medicínu. Mít špičkové kardiochirurgické nebo ortopedické centrum je důležité ve chvíli, když se stane nějaký průšvih. Ale základní péče na úrovni praktických lékařů by měla dostat ducha prevence a kultivace celého prostředí. Toho se všichni báli a nikdo se do toho neopřel. Někdo musí říct, co je základní péče a co je připojištění. Dokud tu nevznikne nepolitický orgán rozdělující příjmy do zdravotnictví pro jednotlivé úseky, asi se nic nestane. Zatímco teď to eroduje zevnitř a všichni jsou naštvaní, což nahrává nám soukromým investorům. Ulovit doktora z takto erodovaného prostředí je totiž mnohem snazší. Často jdou dokonce za míň peněz. Jdou totiž do zorganizované struktury, v níž vědí, za co dostanou zaplaceno, co musejí udělat. To je pro ně často mnohem důležitější. Spolupracuje Nextclinics s pojišťovnami? Buď jste závislý na platbách od zdravotních pojišťoven, nebo od soukromníků. My to zatím máme půl na půl. Například profesor Zech, jehož jsme koupili, má v Plzni kliniku, která vůbec nemá smlouvy s pojišťovnami a jede jen na samoplátce. Proto jsem skončil se Synlabem, abych byl v oboru, kde se nebudu muset tolik obávat zářezu od pojišťovny. Jsem rád, že jsme relativně nezávislí. Nechci, aby to vyznělo špatně, smlouvám s pojišťovnami se nebráním. Ale čím méně jste na tom závislý, tím jednodušeji se vám hospodářsky dýchá. Jak konkrétně se nezávislost na pojišťovnách projevuje? Tím, že se nestaráme o nemocné pacienty, jezdí, respektive létají za námi. U samoplátců je navíc výhoda, že jejich genetické vzorky mohou cestovat kolem zeměkoule. Zatímco když odeberete v České republice genetický vzorek na pojišťovnu, může se analyzovat jen v Česku. Když máte masu samoplátců, můžete nakoupit ty nejdražší přístroje a najmout ty nejlepší lidi. Takže genetika je pro nás významný projekt a jsme připraveni do ní investovat signifikantní peněžní i emocionální prostředky. Miroslav Herden (56) Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po emigraci v roce 1986 pracoval u německých koncernů Beiersdorf a Kone Instruments. Od roku 1998 podniká v České republice. Stál u zrodu laboratorní skupiny Synlab. Po jejím prodeji se věnuje budování sítě zdravotnických zařízení Nextclinics.

Číst více

Píše se o nás

17.09.2018

Medical Tribune: Asistovaná medicína je jen začátek. Budujeme lifestylovou medicínu

Ing. Miroslav Herden, někdejší zakladatel české sítě laboratoří Synlab, se svými společníky třetím rokem nakupuje po Evropě kliniky in vitro fertilizace (IVF) a poskytovatele přidružených služeb. Se sítí NEXTCLINICS má velké plány. Chce být největším hráčem v oboru. „Jak z IVF kliniky uděláte čistě investiční produkt a stavíte se k tomu jako k fabrice, nemůže to fungovat,“ tvrdí. Byla to pro vás velká změna profesního života, když jste od zavedené sítě laboratoří Synlab přešel k budování nového řetězce poskytovatelů zdravotních služeb? Když jsem se na konci devadesátých let vracel po řadě let života v Německu zpátky do Česka, začínal jsem tu výrobou diagnostických přístrojů. Dodávali jsme je do laboratoří. Od té doby se pořád přibližuju blíž a blíž pacientovi. Z toho pohledu to je logický krok. Proč jste ten krok udělal? Vždy mě pracovně lákalo to, co se dynamicky vyvíjí, spíš než to, co už je ustálená komodita. Nezní to dobře, říkat o jakékoli součásti zdravotnictví, že je to komodita. Laboratoře ale dnes devalvovaly z dynamicky se rozvíjejícího oboru na pouhé hledání úspor. Kvalita je dnes určená různými normami a atestacemi a už se soutěží jen o to, kdo to vyrobí levněji. To mě jako člověka zvyklého posledních 25 let pořád něco stavět, neuspokojuje. Je v tom málo prostoru pro kreativitu a intuici. Někdy v roce 2014 se Synlab ucházel o účast v tehdy zamýšleném PPP projektu (spolupráce státu se soukromníky, pozn. red.) na výstavbu nové nemocnice. To byl váš nápad, jít do toho? Ano. Účastnit se takové investice v nemocnici, která má mimo jiné jediné transplantační centrum v zemi, to je poslání. To slovo je sice strašně profláklé, ale přesné. Vždy jsem se snažil, aby to, co dělám, pro mě bylo něco víc než jen práce nebo investice. Nikdy jsem nesměřoval ke kupeckému přemýšlení: investuji milion, dostanu deset. Měl jsem koncept, kterého jsem chtěl dosáhnout. Když jsem v roce 2005 založil a začal budovat Synlab, naše první velká investice byla koupě firmy Imumed. Imumed představoval to, co dál rozvíjíme i dnes. Měl ambulance napojené na laboratoře a lékárny a dohromady to dávalo smysl. Co vytváříme dnes, je lifestylová medicína. Nejsou to jen centra asistované reprodukce. Asistovaná reprodukce je jen začátek. Je nezbytnou součástí toho, co budujeme, a dveřmi do komunity našich klientů. Jak to začalo, že jste začal vytvářet NEXTCLINICS jako evropskou síť poskytovatelů péče? Když jsem pracoval v nejvyšším managementu mezinárodní centrály Synlabu, měl jsem na starosti IT a inovace. Koukal jsem na firmy, které jsou na prodej a Synlab je nechce. Dva roky jsem si mezi nimi vybíral. Mezi nimi jsem našel nabídku profesora Karla Sterzika z Ulmu. Je považován za otce zakladatele asistované reprodukce v Německu. Podařilo se mi jej získat a dnes je spolumajitelem a spoluinvestorem v NEXTCLINICS. Jeho klinika si říká Kinderwunsch Klinik, něco jako klinika touhy po dítěti. Profesor Sterzik tvrdí, že ženy, které nemohou otěhotnět, mají spoustu starostí. Začíná to tím, že velká část z nich má imunologické nebo alergologické problémy. Mají špatný životní styl a stravovací návyky. Že žena nemůže otěhotnět, je ovlivněno spoustou faktorů. Ty profesor Sterzik řeší na jednom místě službami několika lékařských oborů, celostní medicíny, ale i cvičením a kursy jógy. A přidal k tomu plastickou chirurgii, protože žena, která rodí po 35. narozeninách, chce, aby pak vypadala ještě krásněji než předtím. Zároveň má i specializovanou laboratoř s těžištěm v imunologii a genetice. Asi půl roku jsme se s profesorem Sterzikem potkávali a bavili a byla to jedna z prvních investic, které NEXTCLINICS koupila. Vy jste byl iniciátorem vzniku NEXTCLINICS? A kdo byli na začátku vaši společníci? Jsem jedním ze zakládajících společníků. Kromě mě to byli lidé z mého okolí, se kterými spolupracuji už dlouho. O některých společnících mluvit nechci. Významný díl zainvestovala Kateřina Kotrčová, která dříve řídila Synlab v Česku. Další byli někdejší společníci Synlabu, kteří prodali své podíly v roce 2015, když většinu Synlabu převzal investiční fond Cinven. Mezi nimi profesor Winfried März, Markus Stötter a další. Vysvětlil jsem jim, co jdeme dělat, a dali jsme dohromady 50 milionů eur. Dnes už je proinvestováno víc než 120 milionů eur. V listopadu loňského roku jsme oslovili Oaktree Capital, třetí největší investiční společnost na světě. Nabídli jsme jim, jestli nechtějí své peníze zhodnocovat s námi, a oni souhlasili. Zní to lehce, ale bylo za tím půlroční jednání. Zavázali se k 150 milionům eur investic. Jaký za to má Oaktree Capital ve skupině NEXTCLINICS podíl? Získali padesát procent akcií a právo veta. Jestli správně počítám, letos jste tedy zatím kupovali společnosti za nějakých 40 milionů, ale v plánu jste měli proinvestovat letos 200 milionů eur. Podaří se to? Na plánovaných 200 milionů eur se do konce roku dostaneme. Teď letím do Kanady a do Spojených států, kde máme vytipována čtyři zajímavá zařízení, která zvažujeme koupit. Jedno z nich je ve Washingtonu a je zajímavé proto, že přes spřízněnou agenturu obsluhuje čínský trh. Čína je významný zdroj zákazníků. Provozovat kliniku přímo v Číně nechcete? Přímo do Číny rozhodně podnikat nepůjdu. Nemají know‑how a mnohé metody asistované reprodukce jsou zakázané. Páry z Číny často chtějí určit pohlaví embrya, to se dělá při velmi časné fázi vývoje embrya. V USA i v Česku je to povoleno, v některých zemích, ani v Číně, není. Musíme nabízet servis pro čínský trh a hledáme partnera, ke kterému budou čínské páry jezdit. Do Česka by Číňanky nejezdily? Možná i jezdily, ale potřebovali bychom k tomu biologický materiál, který v Česku neseženete. Dárce spermatu i vajíček, které by čínské páry akceptovaly, seženete nejsnáze v čínské komunitě ve Spojených státech. To je zásadní. V 38 letech nemá dvanáct procent žen vlastní použitelná vajíčka. V jaké fázi jsou vaše jednání ve Spojených státech? Chtěli bychom podepsat smlouvy do konce roku. Do konce tohoto roku budeme největší řetězec v Evropě a do konce příštího roku na světě. Podle čeho si vybíráte kliniky, které kupujete? Když si vybíráme poskytovatele do naší sítě, hledáme ty, kteří nabízejí reprodukční medicínu a ještě něco navíc. Třeba laboratoř, plastickou chirurgii, prenatální medicínu… Také se rozhodujeme podle toho, kde jsou a jak vypadají. V rakouském Bregenzu, který leží na břehu Bodamského jezera, máme krásnou kliniku. V Luganu je to z kliniky pěšky dvě stě metrů k pobřeží Luganského jezera. V Bologni je zas naše zařízení na radničním náměstí. Ukazuje se, že žena nechce potkat ve dveřích kliniky své známé, vysvětlovat jim, čím prochází. Chce odjet na dovolenou a vrátit se těhotná. Byl jsem překvapen, že například na klinice v Ulmu je přibližně třetina klientek z tohoto města, zbytek z Mnichova a Norimberku. Také na klinice v Mnichově, kde jsme před podpisem kupní smlouvy, je jen třetina pacientek z Mnichova, zbytek tam dojíždí. V Gestu v Praze, na klinice v Luganu, ve Valencii i jinde z toho mají významný příjem. V létě je největší sezóna. To znamená, že část zdravotní turistiky v reprodukční medicíně ani není daná tím, že by páry hledaly to nejlepší nebo nejlevnější? Cena určitě není rozhodující. Důležité je nabízet osobní zákaznickou péči. Každá klientka má svoji konkrétní asistentku, která jí zařídí hotel, vyzvedne ji na letišti, překládá jí z cizího jazyka, oběhne s ní potřebná vyšetření. Na peníze se ta klientela, která přilétá na naše kliniky ze zahraničí, neptá jako na první věc. Dnes máte čtrnáct klinik. Co vám chybí k tomu cíli být největší? Dnes je největší reprodukční klinikou na světě španělské centrum asistované reprodukce IVI (má v současnosti přes 70 klinik, pozn. red.), ale nenabízí k in vitro fertilizaci (IVF) další obory a služby. Nemá tah na branku, co se týká asijských trhů, zatímco my jsme před podepsáním smlouvy v Singapuru a Kambodži. Máme navíc jednu vyhlédnutou firmu z baltických zemí, která působí na území od Tallinu přes Tbilisi a Nové Dillí až po Kambodžu. Pak se naše síť obtočí kolem celého glóbu. Hledáme ještě vhodného partnera v Japonsku. Naši konkurenti nabízejí jen jedinou službu, a to se mi nikdy nevyplatilo. Chci mít pod kontrolou zdroje. Kdo má biologický materiál, kontroluje byznys. K čemu vám je sebelepší centrum asistované reprodukce, když nejste schopni nabídnout biologický materiál odpovídajícího fenotypu. Chceme koupit také ještě jedno španělské centrum dárcovství vajíček. Už dnes jsme největší dodavatel biologického materiálu pro IVF v Itálii i ve Španělsku, dodáváme i skupině IVI. A co procedury s vlastním biologickým materiálem? Social freezing (preventivní mražení zárodečných buněk z důvodu odložení rodičovství do pozdějšího věku, pozn. red.) sice trend je, ale problémy mají i lidé v nižším věku. Než seženeme jednoho zdravého dárce spermií, projde testy patnáct kluků mezi 22 a 30 lety. Mají spermie poškozené životním prostředím. Na to se soustředíme, a také na genetické laboratoře, které budou podporovat narození zdravých děťátek. Dodává se takový biologický materiál i přeshraničně? V rámci Evropské unie ano. Do Spojených států je to problém. Můžete tedy využívat svou španělskou dárcovskou komunitu ve všech zařízeních v Evropské unii i v Česku? Buď posíláte buňky, nebo můžou přijet dárci. Obojí má své výhody. Dozvěděl jsem se, že zamražená vajíčka jsou pro umělé oplodnění lepší, a to dokonce i u ženy, která pro proceduru využívá svá vlastní vajíčka. Jak tedy budete měřit ten svůj cíl být největší hráč v reprodukční medicíně na světě? Pokud se budeme srovnávat ve velikosti podle EBITDA (hrubý zisk před započtením daní i odpisů, pozn. red.), budeme v tomto oboru určitě příští rok největší na světě, protože si vybíráme firmy, které dobře hospodaří. Pokud se týká obratu, do tří čtyř let bychom chtěli mít obrat více než 600 milionů eur. Pak bychom byli největší z hlediska obratu. (IVI má zhruba 300 milionů eur roční obrat, pozn. red.) Pokud jde o počet cyklů umělého oplodnění, jsme dnes asi na 15 tisících cyklech. Považujete za svého konkurenta FutureLife ze skupiny založené Andrejem Babišem? Ten má 16 klinik asistované reprodukce a uvádí, že ročně provede 25 tisíc cyklů umělého oplodnění a má tržby 100 milionů eur. Ne tak úplně. Působí na jiných trzích, potkáváme se jen v Česku. NEXTCLINICS má v tuto chvíli v Česku dvě IVF kliniky: IVF Zentren prof. Zecha v Plzni a Gest v Praze, dohromady s obratem zhruba 220 milionů korun. Z toho je jen 60 milionů korun přes zdravotní pojišťovny a zbytek jsou samoplátci. Smlouvy se zdravotními pojišťovnami si sice i my chceme udržet, nejsou ale pro nás tak důležité, abychom posílali obchodní zástupce, aby motivovali gynekology, aby k nám posílali svoje pacientky. Tenhle segment ať si obslouží někdo jiný. Na co se ještě soustředíte? Profesor Zech na své klinice vybaví klientky ze všeho nejdříve meditací a potravinovými doplňky. Ženy trochu změní životní styl. Až dvacet procent žen, které měly problém otěhotnět, otěhotní jen díky této podpoře a nemusejí podstupovat žádné zákroky. To je cesta, kterou musíme jít. Aplikovat hormonální stimulaci a klasickou medicínu, až když to jinak nejde. Profesora Zecha zmiňujete už poněkolikáté. Jeho sedm klinik jste koupili letos v červenci. Bylo složité ho získat? Určitě dostal i jiné nabídky. Chtěli ho všichni. My jsme s ním jednali dva roky. Vybral si nás, ačkoli jsme mu nenabídli nejvíc peněz. Opravdu tomu, co děláme, věří. Investuje do skupiny skoro polovinu toho, co za svůj podíl dostal. Nabídli jsme mu, že se z jeho kliniky, kterou vypiplal, stane světový hráč. Stane se předsedou naší lékařské rady a bude určovat směr celé skupiny. Má ze všech nejlépe zorganizovanou péči, má vypracované směrnice, vyvinutý software sledování kvality, e‑learning, online přednášky. Můžete jmenovat další medicínské osobnosti, na kterých projekt stojí? Profesor Marco Filicori z Bologne, to je velký inovátor a vizionář. Profesor Winfried März z Heidelbergu povede Nextclinics Akademii. Startuje od 1. ledna 2019 a bude vzdělávat hlavně náš personál. Zároveň budou připraveny semináře pro budoucí maminky, které chceme také edukovat. Ještě probíhá v Evropě vlna, kdy původní zakladatelé, kteří IVF kliniky vybudovali před desítkami let, je odprodávají investorům? Moc takových klinik už na prodej není. Na trhu se sice pohybují investoři, kteří kupují prakticky cokoli. Koupí stoprocentní podíl, z vedoucích lékařů se stanou obyčejní zaměstnanci bez osobní motivace, jmenují tam manažera z úplně jiného oboru a výsledky nejsou moc dobré. Není divu. Jedině lékaři, kteří na klinice pracují, to mohou tlačit dopředu. Jak z IVF kliniky uděláte čistě investiční produkt a stavíte se k tomu jako k fabrice, nemůže to fungovat. My kupujeme jen takové kliniky, kde má její majitel představu, kam se chce za pět let posunout a jak si vychová nástupce. A mají u vás lékaři, kteří byli u počátků oboru, svoje nástupce? Všichni mají nástupce, kteří jsou také zainteresovaní. Za každý rok práce dostávají určitý podíl ve firmě. Jak teď pracujete s klinikami, které jste koupili? Co měníte, aby tvořily skutečně síť? Původní majitelé všech klinik se stali našimi společníky. Nekoupili jsme nikoho, kdo by nechtěl s námi do našeho projektu dál investovat. To má svůj význam. Kdo reinvestuje významný díl peněz, které za podíl ve společnosti dostane, má velký zájem, aby synergie uvnitř skupiny fungovaly. Český management sedí v Augsburgu, kde máme sídlo. Doktor Martin Hoffmann, který v Česku vybudoval Gest, má na starosti rozvoj a synergie IVF klinik. Rozvoj laboratoří má na starosti Kateřina Kotrčová, která byla výkonnou ředitelkou v Synlabu. Lékařská rada bude mít za předsedu profesora Zecha, který bude řídit medicínskou stránku. Dává smysl sdružovat ve vaší síti nákupy? Materiálová náročnost je v našem oboru kolem sedmi procent. Moc tam neušetříte. V současné době řešíme ultrazvuky. Příští rok jich plánujeme koupit asi 35. Na to se vyplatí s dodavateli domluvit na nějakých jednotných podmínkách. Není to ale to hlavní. Na co klademe důraz a co je mnohem důležitější, je společná personální politika. Podpoříme ji akademií pro zaměstnance. KDO JE... Ing. Miroslav Herden 56 let výkonný ředitel a spoluzakladatel NEXTCLINICS Vystudoval VŠCHT v Praze. Kariéru začal na oddělení hematologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice, poté pracoval v nově vzniklé divizi zdravotnické techniky Družstva mechaniků Praha. V polovině osmdesátých let emigroval do Hamburku. Pracoval ve společnosti Beiersdorf AG a stal se vedoucím laboratoře experimentální dermatologie jejího výzkumného centra. Ve společnosti Kone Instruments později získal pozici obchodního ředitele. V roce 1998 se vrátil do Česka a založil firmu Vian. O sedm let později zakládá českou odnož mezinárodní skupiny Synlab, která se brzy stává největší sítí laboratoří u nás. Později svých 40 procent v českém Synlabu prodává, získává 1,5 procenta v mateřské společnosti a stává se členem jejího představenstva. NEXTCLINICS se sídlem v Augsburgu založil v roce 2015 (dříve s názvem NL‑Holding). Synlab opustil v prosinci 2017. Rád se potápí a v zimě lyžuje. Zdoj: Medical Tribune

Číst více

Next Clinics

Píše se o nás

27.07.2018

Finanzen-heute.com: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

Finanzen-heute.com 14.2.2018 - Augsburg/Basel (ots) - NL-Holding ist ein dynamisch wachsendes europäisches Gesundheitsunternehmen mit Hauptsitz in Augsburg (D). Ende 2017 sicherte sich das Unternehmen eine Beteiligung der Oaktree Capital Management, einer der weltweit grössten Investmentgruppen. Mittlerweile hat NL-Holding mit der Umsetzung der Investitionspläne begonnen und Gesundheitszentren in Spanien (IMER), Italien (Archimed Group) sowie in der Schweiz (ProCrea Group in Lugano) erworben. Dabei wurden bereits 80 Millionen Euro investiert. Weitere 200 Millionen Euro sollen 2018 hinzukommen. Über die Höhe der Oaktree-Beteiligung wurde von den Parteien Stillschweigen vereinbart. Více informací: zde

Číst více

Píše se o nás

11.04.2018

E15.cz: Evropská skupina Next Clinics s českými kořeny koupila kliniky na Smíchově

E15.cz: 11.4.2018 Původem česká skupina, která se zaměřuje na umělé oplodnění, má na svou expanzi po světě 200 milionů eur. Nová evropská zdravotnická skupina Next Clinics s českými kořeny získala v Praze ambulance pod hlavičkami Poliklinika Anděl a Respimed. Dřívější majitelé na ni svoje podíly převedli na konci března. Vyplývá to z dokumentů v obchodním rejstříku. Poliklinika Anděl má ambulance praktických lékařů a odborných specialistů na Smíchově, ve Vysočanech, na Pankráci a v Libni. Předloni vykázala obrat 27,5 milionu korun. Dosavadní majitelé společnosti Poliklinika Anděl se stali členy týmu skupiny Next Clinics. Respimed poskytuje na pražském Smíchově nadstandardní programy objednávkovým systémem, nepřetržitou telefonní poradenskou linkou a podobně. Jeho jednatelem byl exposlanec Boris Šťastný. Síť Next Clinics se začala rozšiřovat loni pod názvem NL – Holding. Sídlo má v Německu. V Česku do ní patří laboratoře, reprodukční klinika Gest a několik dalších ambulancí. Skupina nedávno oznámila koupi kliniky asistované reprodukce ve Švýcarsku Procrea s pobočkami v severní Itálii a s italskou klinikou Archimed. V únoru koupila také kliniku IMER s několika pobočkami ve Španělsku. Letos chystá nákupy za celkem 200 milionů eur. „Vidíme velký potenciál v konsolidaci trhu klinik reprodukční medicíny a navazujících služeb v Evropě a v jejich zapojení do celosvětové sítě,“ uvedl před časem Miroslav Herden, ředitel a spoluzakladatel Next Clinics. Síť na svůj rozvoj získala koncem loňského roku investora Oaktree Capital, jednu z největších investičních skupin na světě. Více informací: zde

Číst více

4-traders 14.2.2018 - Augsburg/Basel (ots) - NL-Holding ist ein dynamisch wachsendes europäisches Gesundheitsunternehmen mit Hauptsitz in Augsburg (D). Ende 2017 sicherte sich das Unternehmen eine Beteiligung der Oaktree Capital Management, einer der weltweit grössten Investmentgruppen. Mittlerweile hat NL-Holding mit der Umsetzung der Investitionspläne begonnen und Gesundheitszentren in Spanien (IMER), Italien (Archimed Group) sowie in der Schweiz (ProCrea Group in Lugano) erworben. Dabei wurden bereits 80 Millionen Euro investiert. Weitere 200 Millionen Euro sollen 2018 hinzukommen. Über die Höhe der Oaktree-Beteiligung wurde von den Parteien Stillschweigen vereinbart. Více informací: zde

Číst více

Píše se o nás

Aktuálně

Co nás činí šťastnými?

E15: Schopnost lidské reprodukce se hrozivě snižuje, říká investor, který po světě skupuje kliniky

E15: Schopnost lidské reprodukce se hrozivě snižuje, říká investor, který po světě skupuje kliniky

Medical Tribune: Asistovaná medicína je jen začátek. Budujeme lifestylovou medicínu

Finanzen-heute.com: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

E15.cz: Evropská skupina Next Clinics s českými kořeny koupila kliniky na Smíchově

Healthcare Europa: Skupina IVF klinik a laboratoří prodává svůj podíl Oaktree a nakupuje v Itálii, Španělsku a ve Švýcarsku

LAS PROVINCIAS: Německý gigant asistované reprodukce kupuje valenciánskou firmu Imer

LaRegione: ProCrea zakoupena společností NL - Holding

Expansión.com: Konkurent IVI vstupuje do Valencie: NL - Holding kupuje IMER

PRESSEPORTAL.DE: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

Finanzen.net: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

Börse-Online: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

TraderFox GmbH: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

Wallstreet:online AG: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

Aktiencheck.de: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

IT Journal: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

4-traders: Společnost NL-Holding získává globální investiční skupinu Oaktree Capital Management jako partnera pro další expanzi a získává zdravotní střediska ve Španělsku, Itálii a Švýcarsku

Jsme tu pro vás.