Chemie lásky

Možností, jak nahlížet na lásku, je opravdu nespočet. Může to být láska k sobě samému, láska jako vztah k životu a všemu, co je součástí našeho bytí, láska k druhému člověku, mateřská láska, ale také láska nezbytná ve vztahu k dalším lidem. I když máme pocit, že je láska něčím nadpozemským, zamilování se je z velké části biochemickým procesem, během něhož nás doslova pohltí vliv biologicky aktivních látek a hormonů, které na nás mohou mít podobné účinky jako opiáty. Vědci také přirovnávají pochody spojené se zamilovaností k těm, které se v těle odehrávají při chemické intoxikaci. Z velké části tyto látky vznikají v mozku a dalších místech v těle, například v pohlavních žlázách. Jak je to tedy s podstatou lásky?

Na počátku stojí příroda

I když vám to možná zničí mnohé ideály a představy, láska není jen čirý cit, který se v nás zrodil jaksi kouzlem. Láska není něčím nadpozemským, co nad námi krouží v podobě mlžné substance, nemá podobu šípu, kterou do nás vstřelil Amor. Vychází z nás a je podmíněna naší biologickou a biochemickou základnou, přičemž za podstatou stojí evoluční podmíněnost. Příroda se nás jednoduše snaží vést k tomu, abychom se co nejvíce rozmnožovali. Láska nás má primárně nasměrovat ke zplození dítěte a rodičovské péči o něj, dokud není alespoň částečně samostatným.

Testosteron a estrogen

Za vším hledej lásku… Nebo spíš testosteron a estrogen? Uvidíte sympatického muže či ženu a ihned se vám líbí a rádi byste se s danou osobou seznámili. Za pocitem žádostivosti stojí základní sexuální potřeba člověka, která ho nutí hledat si nové partnery. Prvotní fáze je charakterizována právě žádostivostí a je pro ni typická zvýšená hladina testosteronu u mužů, u žen zvýšená hladina estrogenu, hormonů, které jsou prapůvodcem všech milostných románků. Tato prvotní touha může být pouhým zábleskem jen několik desítek sekund, ale trvat může i několik týdnů či měsíců. Při kontaktu se sympatickou osobou rozhodují o zamilovanosti i akustické, optické a čichové signály, které mozek absorboval.

Adrenalin: Rdící se tváře a žádostivost

Jistě znáte tento pocit. Při pohledu na danou osobu se vám rozbuší srdce, začínáte se červenat, potíte se, dostavuje se zrychlené dýchání i pocit úzkosti. Právě v této chvíli dochází k vylučování adrenalinu z nadledvin a do práce se zapojuje na čtyři miliony neuronů, které předávají informace do celého těla. Na to vše jim stačí pouhých 5 sekund! Nejste schopni nic říct a jste zavaleni adrenalinovou smrští, tato situace spíše připomíná stresovou reakci, ale vy se možná právě zamilováváte. Setkáváte se též s pocitem chtíče a sexuální fascinací danou osobou. Tuto osobu nemusíte ani znát, vědět, čím se živí, jaký má charakter, ale jednoduše vás něčím okouzlí.

Amorův šíp

Z prvotní žádostivosti a sympatií se může rozvinout zamilovanost, která je již intenzivnější a je zaměřena na konkrétního člověka, tedy partnera. V této fázi člověk přetrvává přibližně půl roku až tři roky. Během období zamilovanosti dochází k uvolňování specifické skupiny hormonů. Jedná se o feromony, chemické látky, které vyvolávají příjemné účinky u jejich příjemců, dopaminy, hormony, které jsou zodpovědné za vnitřní motivaci a stojí za šťastnými pocity po dosažení cíle, na svědomí mají také vznik závislosti. Dochází k uvolňování také noradrenalinu a serotoninu. Serotonin patří do skupiny „hormonů štěstí“ a při jeho zvýšené hladině dochází k pocitům radosti a štěstí.

Fenyletylamin: Droga zamilovaných

Poté si vás do parády vezme fenyletylamin. Jako sluncem rozzářený motýl si prolétáváte světem, cítíte se neskutečně šťastní, zamilovaní a chcete být co nejvíce po boku toho druhého člověka. Jste zaplaveni emocemi a někdy i tak trochu „zblbnete“. Váš mozek, tedy limbický systém, začíná vylučovat fenyletylamin. Jedná se o látku, která je též označována jako „hormon zamilovanosti“. Tato látka má na svědomí pocity euforie a přísun dosud nepoznané energie. Zajímavé je, že fenyletylamin je chemickým příbuzným metamfetaminu, známého též jako pervitin. Není se tak co divit, že si připadáte jako v rauši. Jste naprosto ponořeni do nového vztahu, můžete s partnerem proklábosit celé noci, neustále se milovat a hlavně být stále šťastní a podivně plní energie. V zorném úhlu vašeho pohledu je nyní jen osoba, kterou milujete, a realita života jde mimo vás. Jelikož dochází k uvolňování fenyletylaminu při kontaktu s osobou, do které jste zamilováni, chcete být se zdrojem své „drogy“ co nejvíce, aby se látka stále uvolňovala. Gratulujeme, stali jste se závislými! Ovšem jen na čas, po roce až dvou se vylučování fenyletylaminu snižuje. A že tím celá velká láska končí? Možná, nyní totiž přichází zlomový bod, kdy se rozhodne, zda se váš vztah přesune na další úroveň.

Je na čase se rozejít?

Pokud šlo ve vašem vztahu jen o užívání si kvalitního sexuálního života a prožívání příjemných společných chvilek, brzy z dosavadní závislosti vystřízlivíte. Pokud jste si však s partnerem vytvořili hlubší pouto, které je založena na společných zájmech, životních cílech, kamarádství či potomkovi, může se vaše láska proměnit v dlouhodobý a šťastný vztah. Zajímavé je, že u mužů ve fázi největší zamilovanosti klesá produkce hormonu testosteronu, který stojí také za mužskou dominancí a soupeřivostí. Díky tomu jsou zamilovaní muži tak něžní. Bohužel s pominutím zamilovanosti se produkce testosteronu vrací zpět k normálu.

Vládu nastupuje oxytocin

Po fenyletylaminu nastupuje do své role hormon oxytocin, kterému se přezdívá i „hormon důvěry a lásky“. K jeho vylučování dochází při dotýkání, hlazení, objímání či sexuálním aktu. V této fázi se člověk již zklidňuje a vzniká opravdový vztah a pouto k druhé osobě. Oxytocin působí také jako jemnější droga, jejíž účinky brzy poznáte. Když se s partnerem rozejdete, stýská se vám po něm, jelikož hladina oxytocinu v těle klesá a vy toužíte po jeho další dávce. Hormon oxytocin stojí však i za vznikem tzv. mateřské lásky, tedy láskyplném vztahu mezi matkou a jejími potomky. Oxytocin funguje též jako přírodní pojistka, kterou si příroda zajistila, že spolu dva lidé zůstanou pod dobu přibližně 4 let, aby stihli zplodit potomka a nechat ho alespoň částečně osamostatnit. K tomu, aby byl oxytocin vylučován nadále, přispívá zplození dalšího potomka. Doba, kdy spolu partneři zůstávají spojeni oxytocinem, se tak může prodloužit až na 8 let. Důkazem těchto domněnek jsou i zprávy o rozvodovosti z mnoha zemí. K rozvodům dochází nejčastěji po 3-5 letech společného soužití.

Vztah na celý život

Je tedy vůbec možné najít lásku na celý život? Jak je možné, že spolu páry zůstávají po desítky let a stále vypadají šťastně? I za tím hledejte chemii. K vylučování endorfinů, „hormonů věrnosti a štěstí“, dochází v průběhu dlouhodobého vztahu. Jsou zodpovědné za pocity jistoty, bezpečí a klidu. Spontánní zamilovanost tak střídá bezpečná jízda na vlnách endorfinů. Jelikož jsou návykové, způsobují dlouhodobou závislost na partnerovi. Stáváte se pomalu ale jistě celoživotně závislými na druhé osobě, kterou milujete (samozřejmě pokud chcete). Zajímavostí je, že endorfiny zeslabují účinky fenyletylaminu, což vede k postupnému vymizení prvotní vášně ve vašem vztahu. Nezoufejte však a šťastni si užívejte pevného vztahu, který vám nabízí lásku v celé své plnosti, s pocity bezpečí, vyrovnaného soužití a představ o životě, již bez prvotní, trochu šílené hormonové jízdy.