Je veganství životní styl šetrný k přírodě i našemu tělu?

Asi každý z nás ví, co znamená slovo vegetarián - člověk, který nejí maso. Pojem vegetariánství pochází z latinského vegetare = oživovat. První lidé odmítající maso se vyskytovali pravděpodobně již v 6. století před naším letopočtem členové náboženské sekty Orfiků ve starém Řecku. Vyvarování se masa viděli jako jednu z možností pro osvobození ducha. Čím se ale od vegetariánů odlišují vegani? Dne 1. listopadu proběhl Světový den veganů, pojďme se podívat, o čem veganství je!

Princip, kde člověk žije bez vykořisťování zvířat

Princip, kde člověk žije bez vykořisťování zvířat - přesně takto roku 1951 definovala veganství světová The Vegan Society (veganská společnost založena roku 1944 ve Velké Británii). Nejde jen o to nejíst živočišné produkty, kromě masa jsou to také veškeré produkty z mléka, vajec, medu, jde také o vyvarování se kosmetiky testované na zvířatech a materiálů, jako je kůže a hedvábí, na které byla zvířata použita. Důvodů ke zvolení si veganského stylu života může být několik, od etických (soucit se zvířaty, odmítání hromadného chovu), přes estetické (odpor k masu) a ekonomické (maso je drahá potravina), až po zdravotní (snížení tělesné hmotnosti, prevence a léčení nemocí).

Klady a zápory veganské stravy

Zdravotní přednosti veganství spočívají především ve snížení rizika chronických onemocnění. Můžeme jmenovat regulaci krevního tlaku, snížení cholesterolu v krvi, boj s obezitou, pozitivní ovlivnění zánětlivých procesů v těle. Uvádí se i lehčí průběhy nemocí, například revmatické artritidy, o které jsme psali zde. Díky rostlinné stravě přijímáme vyšší množství některých vitaminů: B1, C, E, beta-karotenu či kyseliny listové a díky vyššímu přísunu vlákniny je sledován nižší výskyt kolorektálního i bronchiálního karcinomu. Veganská strava může ale vést k závažným projevům z nedostatku mnoha živin. Vegani musejí mít velmi dobré znalosti o výživě a složení potravin, které jsou nezbytné pro pečlivé vytvoření jídelníčku.

Zvláště u osob, které potřebují více živin (děti školního věku, těhotné a kojící ženy, starší osoby) je tato forma stravování bez kvalitně sestaveného jídelníčku i nebezpečná. V dětském věku potřebuje organismus přijímat vyšší dávky živin a vitaminů, jakými jsou například A, C nebo D. Náhrada potřeby vápníku a vitaminu D bez mléčných výrobků je velmi obtížná. U dětí nedostatek může vést k rachitidě, u dospělých k osteoporóze. Mléko a další mléčné výrobky jsou i cenným zdrojem vápníku, potřebného pro správný růst. Jedním z nejdůležitějších pro krvetvorbu je pak vitamín B12, jehož nedostatek způsobuje hubnutí a chudokrevnost (anémie) spolu s potenciálním nedostatkem železa. Všechny tyto látky by pak rodiče, kteří u svých dětí dodržují striktně rostlinnou stravu, měli nahrazovat různými potravinovými doplňky. Při striktně veganské stravě může být také negativně ovlivněn i správný fyzický a psychický vývoj dítěte kvůli nižšímu energetickému příjmu.

Proč se slaví Světový den veganství právě 1. listopadu?

1. listopadu je výroční den založení The Vegan Society a také je tento den koncipován před Dušičkami jako pietní akt. Častěji se však místo pietních akcí konají různé ochutnávky veganského stravování, což je mnohem radostnější. Podporu Světového dne veganství můžete vyjádřit připíchnutím zelené stužky ve tvaru "V" na svůj oděv.

Pro zdraví naše i naší planety

Na naší planetě žije přes 7,5 miliardy lidí. Ročně porazíme osmkrát více hospodářských zvířat. Chov dobytka a drůbeže je přitom jedním z hlavních faktorů negativních změn klimatu. Lidé nejen kvůli svému zdraví, ale i kvůli zdraví naší planety omezují konzumaci masa a živočišných produktů.

Praha se dostala na žebříček TOP 10 veganských měst světa a obliba rozmanité veganské kuchyně stále stoupá. Až 3 % Čechů vyznávají veganský způsob života. Pokud o této alternativě stravování uvažujete, nebojte se ji zkusit, ale zjistěte si potřebné informace o nahrazování důležitých živin, bez kterých se vaše tělo neobejde.