Stres jako příčina častých onemocnění

Žijeme v uspěchané době, kdy se stresu vyloženě daří. Téměř každý zaměstnanec, zaměstnavatel, ale i rodič či žák a student, každý se v určitých chvílích setkává se stresem. Co to ten stres vlastně je?

Toto zvučné slovo k nám přišlo z angličtiny, ale jeho původ tkví v latinském stringo, stringere. Volně by se sloveso dalo přeložit jako utahovati, stahovati. V přeneseném smyslu slova můžeme tedy říci, že slovo stres znamená být vystaven tlaku, být v tísni.

Stres není jen zlý, může i pomáhat

Stres ale nemusí být jen škodlivý. Stresem lze zvýšit výkon a pozornost. Pozitivní stres je například před sportovním výkonem či před důležitým životním okamžikem - svatbou, promocí... Pokud je ale stres dlouhodobý, může mít negativní vliv na kardiovaskulární systém (zvýšení krevního tlaku - hypertenze), vznik žaludečních vředů, může mít za následek snížení imunity. Také díky stresu mohou nastat problémy s dýcháním, bolestmi zad, impotencí. Mnohdy se hovoří o tom, že stres je spouštěč každé nemoci. Proto je potřeba stresy odlišit. První zmíněný, ten který vede ke zvýšení výkonnosti, ten ,,hodný stres", se nazývá eustres. ,,Zlý stres" je označován jako distres. Distres vede k onemocněním, ale může mít za následek i smrt.

Jak se stres projevuje

Nejčastějšími symptomy dlouhodobého stresu jsou problémy se spaním a usínáním, zhoršená kvalita práce a zhoršená schopnost rozhodování se, zvýšený příjem alkoholu a u kuřáků navýšení počtu cigaret, ztráta chuti k jídlu či naopak zvýšený příjem jídla, a to především sladkostí. Toto jsou projevy v našem chování. Naše tělo nám dává stres najevo i bolestmi hlavy, napětím krční páteře, častějším močením a nezřídka i sexuální zdrženlivostí. Jsme náladoví, omezujeme kontakt s lidmi, máme přehnaný strach o svoje zdraví. Za část těchto problémů může hormon kortizol, který se právě při stresové reakci vyplavuje a stará se o to, aby naše tělo bylo v pohotovosti - zvyšuje krevní tlak, zvyšuje hladinu krevního cukru (abychom měli dostatek energie), snižuje aktivitu imunitního systému.

Jak se stresem bojovat

Způsob pečování o sebe samého a zejména o svoji duši se nazývá psychohygiena. Obecně lze říci, že čím více vypjatých situací zažíváme, tím více bychom se měli psychohygieně věnovat. U aktivit psychohygieny také platí jedno pravidlo – pravidlo vyvážení. Pokud máme sedavou práci – vyvážit ji fyzickou aktivitou, prací na zahradě, procházkami, různým sportem. Pokud máme práci fyzicky náročnou, manuální – relaxací se stává dobrá kniha, audiokniha, nahrávky zvuků přírody, posezení u dobré kávy či sklenice vína.

Je dobré si vytvořit rituály a pravidelně je dodržovat a věnovat se jim. Neuškodí ani lepší a zdravější stravování a hlavně si umět na jídlo udělat čas, vychutnat si ho. Jak už bylo zmíněno - věnovat se fyzické či relaxační činnosti, pravidelně a dostatečně spát. Můžeme si zkusit i některou z relaxačních technik, například autogenní trénink podle Schultze, což je jedna z nejuznávanějších relaxačních metod v oblasti psychoterapie a slouží právě k nácviku relaxace. Výborně poslouží jóga, aromaterapie, ale i akupunktura a saunování. Smích, ale i pláč také uvolňují napětí a snižují hladinu kortizolu.

Nebojte se dát emoce najevo a s nadcházejícím adventem se snažte atmosféru Vánoc užívat, nikoliv se jimi stresovat! Po nákupech si vychutnejte punč na trzích, naplánujte sraz s přáteli, vezměte rodinu na zimní procházku a užívejte si ty nejobyčejnější, ale přitom nejvzácnější okamžiky.